Všetky plemená

Miniatúrny bulteriér

FCI 3. skupina — Teriéry Štandard č. 359 Malé
Kliknite na hviezdičky a ohodnoťte, ako sa vám toto plemeno páči. Zobrazujeme priemer zo všetkých hlasov návštevníkov.
Miniatúrny bulteriér

Prehľad

Délka života 11 - 14 roků
Země původu Velká Británie
Vznik plemene 19. století
Původní využití Lovec krys, psí zápasy

Aký je Miniatúrny bulteriér?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Plemeno je možné chovat i v bytě, ale musíte počítat s častějším úklidem a dopřát mu dostatek pohybu.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Tohoto psa můžete přes den nechat venku na zahradě a vlastní boudou nepohrdne, ale bydlet by měl doma.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Tento pes se příliš pro seniory nehodí.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Tento pes může žít s dětmi za předpokladu, že jej budou respektovat a dopřejí mu prostor, který potřebuje.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Tento pes se příliš k ostatním psů nehodí.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Tento pes se k soužití s kočkami nehodí, ale nadšeně je bude prohánět po zahradě.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Toto plemeno se pro vykonávaní psích sportů vůbec nehodí.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Toto plemeno se hodí i na delší trati, stačí zjistit, jaká disciplína bude jeho oblíbenou.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Tento pes v chladném počasí vydrží, ale raději má vyhřátou postel svého pána.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes se učí dobře.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Toto plemeno je velmi chytré.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes rád žvýká, proto byste v jeho dohledu neměli nechávat věci, které jsou pro vás důležité a naopak mu poskytněte dost hraček.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Tento pes má rád jen určité hry, pokud zjistíte, které to jsou, tak si jej získáte.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Toto plemeno může být dobrým hlídačem.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Tento pes příliš neslintá.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Toto plemeno není v České republice tak populární.

Zaujímavosti

  • Není příliš běžné, že by standardem nebyl stanoven váhový ani výškový limit a přesně to je případ anglického bulteriéra. U miniaturního bulíka je uvedena pouze horní hranice kohoutkové výšky, a to konkrétně 35,5 cm. Jedná se také o jediný rozlišovací znak mezi anglickým a miniaturním bulíkem. Ve standardu je uvedeno, že pes musí působit dojmem maximální substance odpovídající velikosti a pohlaví.

Povaha a aktivita

Povaha

Miniaturní bulík je velmi kontaktní a má moc rád společnost lidí, někdy dokáže být až vtíravý. Se svým pánem má velmi pevné pouto, celou svou rodinu miluje a s dětmi vychází dobře, pokud je k tomu od štěněte veden. Je to skvělý hlídač, nemusíte ho k tomu nijak cvičit, pud má v sobě zakořeněn a svou rodinu bude vždy chránit.

Bulík nemá problém vycházet s cizími lidmi, pokud se nejedná o zloděje, tak se chová mile. Vychází i s ostatními mazlíčky, zde opět platí, že čím dříve si na ně zvykne, tím lépe. Horší je to s jinými psy, protože toto plemeno je poněkud dominantní a mohlo by vyvolávat šarvátky.

Výchova i výcvik musí být důsledné, proto potřebuje páníčka, který ví, co dělá a bude ho vychovávat pevnou rukou, ale v žádném případě ne s použitím násilí! Pokud je páníček nervák a bude se k bulíkovi chovat impulzivně, tak to poznamená jeho psychiku a může se z něho stát agresivní pes. Velmi důležitá je socializace v útlém věku, dbejte na to, aby se vaše štěně setkalo s co nejvíce množnými podněty.

Pohyb a aktivita

Přestože je bulík malý, není to klasický gaučák, potřebuje dostatek pohybu a zaměstnání, aby se nenudil. Hodí se pro turistiku a dlouhé procházky se svým pánem doslova miluje. Je to ideální společník do aktivní rodiny – děti má rád a rozumí si  s nimi, ale při vzájemném soužití je hlídejte a hlavně nedovolte, aby se psem dítě špatně zacházelo.

Vyzkoušet můžete některý z kynologických sportů, a pokud si nevíte rady, zajděte na nejbližší cvičák a uvidíte, že vám tam poradí. Třeba společně složíte i nějakou zkoušku z poslušnosti. Věnovat se můžete i loveckému výcviku, nebo klasické sportovní kynologii (např. agility). Existují bulíci, kteří mají složenou canisterapeutickou zkoušku, a společně se svými páníčky pomáhají nemocným nebo starým lidem.

Potreby a nároky

Bulík by určitě neměl bydlet venku v kotci, je to krátkosrsté plemeno a v zimních měsících by mu tam nebylo dobře, navíc by strádal hlavně po psychické stránce, jedná se o společenské plemeno, které potřebuje být na blízku svému pánovi. Díky své velikosti může bydlet i v bytě, ale ideální je dům se zahradu.

Kromě opravdu důsledné výchovy musíte bulíkovi dopřát také dostatek pohybu. Důležitá je socializace, která by měla probíhat od útlého věku. Navázat musíte samozřejmě výcvikem, aby váš bulík ovládal alespoň základní povely, což je v dnešní době nezbytné.

Starostlivosť a výživa

Starostlivosť

Miniaturní bulík nevyžaduje speciální péči, jeho srst stačí jednou za týden přejet gumovou rukavicí nebo hřbílkem. Pokud se rozhodnete pro výstavní kariéru, tak ani úprava před vstupem do kruhu není náročná. Bulíci mívají problémy se srstí, takže můžete podávat doplňky stravy zlepšující její kvalitu.

Zaměřit byste se měli na drápky, které je potřeba pravidelně zkracovat, aby nepřerůstaly a nezpůsobovaly pejskovi problémy. Na stříhání drápků zvykejte již od štěněčího věku, ať s tím později nemáte starosti. Nezapomínejte na pátý dráp na předních končetinách, ten má tendence se kroutit a hlavně se při chůzi přirozeně neobrušuje.

U menších plemen se více tvoří zubní kámen, a proto byste měli o zuby pečovat, nejlepší je mechanické čištění, díky kterému nebude docházet k usazování zubního plaku a následné tvorbě kamene. Ale sáhnout se dá i po různých přípravcích, které působí preventivně.

Výživa

Správné krmení je důležité, aby pes prospíval po všech stránkách. Pokud se rozhodnete krmit granulemi, tak váš pes dostane vše, co potřebuje v denní dávce. Podstatné je vybrat ty správné granule. Zaměřit se musíte na složení, na prvním místě by rozhodně mělo být maso, granule by měly mít nízký obsah obilovin, nebo být bez nich. Suroviny v nich použité musí být kvalitní a přínosné pro zdraví psa. Vždy zohledněte věk vašeho psa, asi do 12 měsíců věku krmte mini bulíka štěněčími granulemi, které mají vyšší obsah živin. Pak můžete přejít na dospělácké a naopak pro starší pejsky jsou tady seniorky.

Nechcete svému psovi dávat granule a rádi byste mu připravovali krmení sami? Pak je pro vás ideální zvolit BARF – krmení přirozenou stravou, při kterém servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Ovšem pozor, není to jenom tak a než se do toho pustíte, musíte si nastudovat nějaké informace, protože sestavení vyváženého jídelníčku je na vás. Maso v dnešní době seženete celkem snadno, existují specializované prodejny, které pravidelně zaváží vybrané trasy. Jen počítejte s tím, že byste měli udělat nějaké místo v mrazáku, abyste si mohli vždy dopředu připravit několik porcí.

V případě střevních problémů je vhodné sáhnout po vařené rýži s krůtím nebo kuřecím masem a podávat, dokud se to neuklidní.

Zdravie a chov

Zdravie

Bulíci jsou zatíženi hned několika dědičnými nemocemi, ale ty jsou při uchovnění sledovány, takže po zdravých rodičích, byste měli mít zdravé štěně.

S bílou barvou srsti je spojená dědičná hluchota, kterou způsobuje poškození řasinek, jež přenáší zvukový vzruch, to je zapříčiněno degenerací cév, které k řasinkám vedou. Na zjištění hluchoty se provádí tzv. BAER test, při něm je potřeba, aby bylo zvíře v naprostém klidu, a proto se musí sáhnout po anestezii. Bez ní by byl test jen velmi orientační a nestačil by k uchovnění.

Další jsou geneticky podmíněná onemocnění ledvin, a to konkrétně hereditární nefritis a polycystická ledvina. Obě nemoci jsou nevyléčitelné a způsobhují selhávání ledvin. Postiženého psa je nutné krmit naordinovanou veterinární ledvinou dietou a podávat podpůrné doplňky. Hereditární nefritis se vyšetřuje z moči pomocí UPC testu, který ukazuje poměr bílkovin a kreatininu. Test se musí opakovat každý půl rok až do 4 let věku jedince, protože to je věková hranice pro vypuknutí nemoci. Na polycystickou ledvinu se dělá sonografické vyšetření.

Dále se u mini bulíků objevuje onemocnění očí, a to primární luxace čočky, při které dochází k dislokaci oční čočky a následnému oslepnutí. Testování je jednoduché, u veterináře stačí nechat odebrat vzorek DNA a ten poté zaslat do specializované laboratoře na testování. Pokud váš pes pochází ze spojení čistých rodičů, nemoc se u něj neprojeví a ani nemůže být přenašečem.

Zmínit musíme také nemoci srdce, konkrétně stenózu aorty, se kterou se štěně rodí, ale růstem se to může napravit, a nedomykavost chlopní. Vzhledem k tomu, že v období vývoje se vady mohou měnit, tak rentgenologické a echokardiologické vyšetření byste měli nechat provést až po prvním roce věku.

Z nemocí pohybového aparátu se u bulíka může objevit luxace pately (čéšky). I na tuto nemoc je možné nechat jedince vyšetřit, avšak ani jeden z klubů to nepovažuje za nutné a výsledek tohoto vyšetření není k uchovnění potřeba.

Podmienky uchovnenia

Chov plemene zaštiťuje v České republice Klub chovatelů málopočetných plemen psů (KCHMPP) a také Klub anglického bull terriéra (KABT). Abyste mohli svého psa uchovnit, tak musíte splnit podmínky stanovené jedním z těchto klubů. V první řadě je nutné si pořídit štěně s průkazem původu FCI, které nemá žádné hrubé vady proti standardu, jež by v budoucnu znemožnily jeho uchovnění, ale pozor, i u špičkového mladého jedince se v růstu může nějaká vada objevit.

U KCHMPP musíte absolvovat speciální chovatelskou akci – bonitaci, na které je pes posouzen podobně jako na výstavě a navíc ohodnocen jako chovný či nechovný. Účast je možná od 12 měsíců věku. Ještě předtím se musíte zúčastnit alespoň jedné klubové výstavy a jedné výstavy vyššího typu (tam, kde se uděluje CAC), a to od věku 9 měsíců (třída mladých). Pes i fena mohou nejhůře dostat známku Velmi dobrá.

U KABT se to liší v tom, že stačí absolvovat pouze jednu výstavu vyššího typu. Od věku devíti měsíců se pak musíte zúčastnit chovného svodu.

Dále je nutné k uchovnění doložit výsledky požadovaných zdravotní vyšetření. Konkrétně se jedná o  vyšetření primární luxace čočky (PLL). Toto vyšetření musí mít provedeno i potomci čistých rodičů (u KCHMPP). U druhého klubu stačí doložit výsledky čistých rodičů. Dále se provádí BAER test na dědičnou hluchotu u obou klubů, pak sonografické vyšetření ledvin u KABT a UPC nebo SDMA test ledvin u KCHMPP, který také zmiňuje jako povinné vyšetření srdce.

Aby mohl být jedinec uchovněn, musí mít u KCHMPP plný počet řezáků a nepřekročit kohoutkovou výšku 38 cm.

Využití v chovu je u obou klubů možné od věku 15 měsíců, u psů není horní věková hranice stanovena a u fen je to 8. rok věku. Každá fena může odchovat maximálně 1 vrh v kalendářním roce.

História a pôvod plemena

Miniaturní bulík má svůj původ spjatý se standardním anglickým bulteriérem a vznikl v podstatě jenom jeho zmenšením, nikoliv křížením s jinými plemeny. Došlo k výběru menších anglických bulíků a ti položili základ miniaturního bulteriéra.

Bulteriér vznikl v 19. stoletím v Anglii, a to křížením staroaglického buldoka s bílým anglickým teriérem. Šlechtění se věnoval James Hinks, který také v roce 1850 vypracoval první standard bulíka. Zaměřoval se na selekci jedinců tak, aby dosáhl vejčitého tvaru hlavy, který je pro toto plemeno typický.

Na výstavě byl bulík k vidění v roce 1862, kokrétně v anglickém Birminghamu. K založení klubu pak došlo v roce 1887. Plemeno bylo vyšlechtěno pro lov krys a až na druhém místě byly v tehdejší době oblíbené psí zápasy.

Miniaturní bulteriér ztratil před první světovou válkou na oblibě a dokonce v roce 1918 došlo k jeho vyřazení z registru Kennel Clubu. K obnově plemene došlo o 20 let později a zasloužil se o to plukovník Richard Glyn a další chovatelé, ti společně založil klub pro chov miniaturního bulteriéra a díky nim přetrvalo toto plemeno dodnes.

Vzhľad a variety

Oficiálny štandard

Celkový vzhled Jedná se o svalnatého psa silné konstituce, je vyvážený, aktivní a má bystrý, inteligentní a rozhodný výraz. Je odvážný, sebevědomý a hlavně má radostný přístup k životu. Typickým a zároveň jedinečným znakem plemene je klabonos. Feny mají vyjádřený samičí výraz a psi zase samčí.
Pozn. k výšce Výška nesmí překročit 35,5 cm (tedy 14 palců).
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem udávána.
Srst Krátká, hladká srst dobře přiléhá, je krátká a na dotek hrubá, ale lesklá. V zimě se může objedvit jemná podsada.
Zbarvení Bíle zbarvení jedinci jsou čistě bílí, pigmentovaná kůže a znaky na hlavě nejsou při posuzování penalizovány. U barevných jedinců převládá barva, přednost se dává žíhané, ale všechny odstíny jsou rovnocenné. Za přijatelné barvy se považuje černá žíhaná, červená, žlutá a tříbarevná. Bílá srst nesmí být tečkovaná. Velmi nežádoucí je modré a játrové zbarvení.
Kůže Těsně obepíná tělo. Muhutná hlava je dlouhá a na konci hluboká, ale ne hrubá. Zepředu má tvar vejce a je vyplněná. Na povrchu hlavy nenajdeme žádné prohlubně. Z profilu je pozvolně zakřivená dolů od mozkovny až po špičku nosu. Mezi ušima je temeno téměř ploché.
Tlama Nosní houba by měla být černě pigmentovaná. Nozdry jsou dobře vyvinuté a špička čumáku je zahnutá směrem dolů.
Pysky Přiléhající a suché.
Čelisti, zuby Dolní čelist je silná a hluboká. Zuby jsou tak akorát velké, čisté a zdravé, jsou pravidelně rozmístěny v dokonalém a kompletním nůžkovém skusu (horní řezáky těsně překrývají ty spodní). Zuby jsou v čelistech posazeny kolmo.
Oči Jsou trojúhelníkovitého tvaru, posazené šikmo a vypadají úzké. Jsou hluboko uložené zbarvené černě nebo hodně tmavě hnědé. Vzdálenost od špičky čumáku k očím je větší než od očí k vrcholu mozkovny. Modré oko byť jen částečně je nežádoucí.
Uši Malé, tenké uši jsou posazené blízko u sebe. Uši jsou nošeny vzpřímené a směřují přímo nahoru. Dlouhý krk je dobře osvalený, klenutý a od plecí se směrem k hlavě zužuje, ale není na něm žádná volná kůže. Je znatelně zaoblený, žebra jsou dobře klenutá a hrudník hluboký – hrudní kost je blíže k zemi než břicho.
Horní linie Vodorovně probíhá za kohoutkem.
Hřbet Pevný a krátký.
Bedra Osvalená, široká a mírně klenutá.
Hrudní koš Hrudník je při pohledu zepředu široký.
Spodní linie Tvoří ladnou křivku, od hrudní kosti k břichu stoupá. Mají velmi silné kosti s kruhovým průřezem, jsou dokonale rovnoběžné a pes na nich stojí rovně. U dospělých jedinců je délka předních končetin stejná jako hloubka hrudníku.
Plece Svalnaté a silné, ale nejsou příliš těžké. Lopatky jsou ploché, široké a těsně přiléhající k hrudníku. Jsou výrazně skloněné dozadu a jejich přední hrana směřuje šikmo nahoru.
Rameno Lopatky svírají s pažní kostí skoro pravý úhel.
Lokty Silné lokty jsou přímé.
Přední nadprstí Postavená svisle.
Tlapy hrudních končetin Kompaktní a kulaté, mají dobře klenuté prsty. Při pohledu zezadu jsou rovnoběžné.
Stehna Svalnatá.
Kolena Dobře zaúhlená.
Nárt Nárty jsou silné a krátké.
Hlezno Dobře zaúhlená a lýtka jsou dobře vyvinutá.
Tlapy pánevní Kompaktní a kulaté, mají dobře klenuté prsty. Pohyb je pevně svázaný, působí čile, kroky jsou lehké, volné a dlouhé. Při klusu se přední i zadní končetiny pohybují rovnoběžně, ke středové linii směřují pouze v případě vyšší rychlosti. Přední končetiny se pohybují daleko dopředu a zadní plynule v kyčlích, v kolenou i hleznech dobře pruží a zezadu vychází silný impuls. Je krátký, nízko nasazený a nošený vodorovně. U kořene je silný a směrem ke špičce se zužuje.

Možná zámena

Bulteriér Bulteriér Vzhledem k tomu, že mají tato dvě plemena totožný standard, tak je jejich záměna velice snadná. Jediným rozlišovacím znamením je velikost. Výška miniaturního bulíka nesmí přesáhnout 35,5 cm (14 palců). Široká veřejnost není příliš obeznámena s tím, že existuje miniaturní bulteriér, a proto se většinou budou domnívat, že se jedná právě o toho anglického.
Stafordšírský bulterier Stafordšírský bulterier Toto plemeno má na první pohled naprosto odlišnou hlavu, lebka je široká a má dobře vyvinuté lícní svaly. Uši mají růžicovitý tvar a jsou polovztyčené. Velikost je podobná, staford měří v kohoutku v rozmezí 35 až 40 cm. Vyskytuje se ve více barvách, a to v červené, plavé, bílé, černé nebo modré, možné je i žíhání všech odstínů nebo s bílou. Velmi nežádoucí je játrová nebo černá s pálením.

Chovateľské stanice s týmto plemenom

Prehľad staníc chovajúcich toto plemeno pripravujeme.

Šteňatá a inzeráty plemena

Aktuálnu ponuku šteniat tohto plemena pripravujeme.

Fotogaléria

Fotogalériu tohto plemena pripravujeme.