CZ CZ — Čeština SK SK — Slovenčina DE DE — Nemčina AT AT — Nemčina PL PL — Poľština HU HU — Maďarčina FR FR — Francúzština IT IT — Taliančina ES ES — Španielčina PT PT — Portugalčina NL NL — Holandčina BE BE — Holandčina LU LU — Francúzština IE IE — Angličtina DK DK — Dánčina SE SE — Švédčina FI FI — Fínčina EE EE — Estónčina LV LV — Lotyština LT LT — Litovčina RO RO — Rumunčina BG BG — Bulharčina HR HR — Chorvátčina SI SI — Slovinčina GR GR — Gréčtina CY CY — Gréčtina MT MT — Maltčina GB GB — Angličtina
Všetky plemená

Austrálsky ovčiak

FCI 1. skupina — Ovčiarske a pastierske plemená (okrem švajčiarskych salašníckych psov) Štandard č. 342 Stredné
Kliknite na hviezdičky a ohodnoťte, ako sa vám toto plemeno páči. Zobrazujeme priemer zo všetkých hlasov návštevníkov.
Austrálsky ovčiak

Prehľad

Výška v kohoutku psi: 55 cm, fenky: 50 cm
Délka života 13 - 15 roků
Země původu USA
Vznik plemene 19.–20. století
Původní využití Pastevecký pes, pomocník na farmě

Aký je Austrálsky ovčiak?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno se hodí pro lidi, kteří už mají s výchovou psa zkušenosti, pro naprosté začátečníky je nevhodné.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Plemeno je možné chovat i v bytě, ale musíte počítat s častějším úklidem a dopřát mu dostatek pohybu.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Tohoto psa můžete přes den nechat venku na zahradě a vlastní boudou nepohrdne, ale bydlet by měl doma.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Toto plemeno není vhodné pro seniory.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Tento pes se příliš k ostatním psů nehodí.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Toto plemeno není ke kočkám příliš vhodné.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Tento pes je nadšenec do veškerých aktivit, a proto se hodí i pro psí sporty.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Toto plemeno nemá s chladným počasím problém, může pobývat venku.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Tento pes je velmi citlivý, v některých situacích může působit až přecitlivěle.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes je velmi učenlivý, má předpoklad pro nějaký psí sport či výcvik.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Tento pes je velmi inteligentní a měli byste jeho hlavu zaměstnat, aby se nenudil.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes rád žvýká, proto byste v jeho dohledu neměli nechávat věci, které jsou pro vás důležité a naopak mu poskytněte dost hraček.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. U toho psa není lovecký pud příliš silný.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Toto plemeno je neuvěřitelně energické, až by se mohlo zdát neunavitelné.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Tento pes zbožňuje veškeré hry a je skvělým parťákem pro každou špatnost.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Toto plemeno může být dobrým hlídačem.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Tento pes líná hodně, a to i během roku.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Tento pes příliš neslintá.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. Tento pes může snadno onemocnět
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. Tento pes může trpět obezitou, a proto dbejte na kvalitní stravu.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Toto plemeno je poměrně oblíbené, ale ne každý jej na první pohled pozná.

Zaujímavosti

  • U australáka je vlastně netypický samotný název plemene, přívlastek australký totiž neznamená, že pochází z Austrálie, jak by si mohli mnozí myslet. Jedná se o americké plemeno.
  • V USA byl také vyšlechtěn tzv. mini australský ovčák, vznik plemene se datuje do roku 1968 a mini aussie, jak se jim v Amarice říká, dosahují kohoutkové výšky 35 až 45 cm. I přes zmenšení si mini australák zachoval veškeré dovednosti a můžete jej využívat ve všech disciplínách, kterým kralují normální australští ovčáci. V USA je mini aussie hojně rozšířen a těší se velké oblibě, ale v Evropě již zástupci tohoto plemene také žijí.

Povaha a aktivita

Povaha

Australák je skvělý společník pro aktivní rodinu. Jedná se o pracovní plemeno, takže potřebuje dostatečně zaměstnat a pak bude spokojený. S dětmi vychází velmi dobře, je chápavý a jemný. Důležuté je, aby děti zacházaly dobře s ním. Aussie miluje svého páníčka a je mu rád na blízku.

Má silný pastevecký a hlídací pud, k ostatním zvířatům se chová dobře a s cizími lidmi nemá problém,většinou bývá rezervovaný. Jedná se o temperamentní plemeno, kterému musíte věnovat dostatek péče.

Je to vysoce inteligentní pes, však se také pravidelně umisťuje v různých inteligenčních testech velmi vysoko. Rád a velmi rychle se učí, skvěle se hodí pro výcvik, protože se bude snažit splnit co jen svému pánovi na očích uvidí. Pro výcvik byste měli zvolit pozitivní motivaci, protože uvnitř je australák přece jenom citlivý.

Pohyb a aktivita

Australský ovčák je neunavitelný! Je to velmi aktivní pes, který potřebuje každý den zaměstnat. Rozhodně doporučujeme věnovat se s ním některému ze psích sportů – vyniká v agility, dog dancingu, flyballu a dalších aktivitách. Jaho hlavním posláním bylo pasení, takže můžete vyzkoušet i to, uvidíte, že australák byl pro tuto práci stvořen. Jeho lovecký pud není tak silný.

V létě rád plave a pokud nechcete zrovna chodit na cvičák, můžete jej vzít ke kolu a nebo si s ním jít zaběhat. Toto plemeno rozhodně neuspokojí tři krádké procházky během dne. Doslova vyžaduje nějakou aktivitu a nejspokojenější bude, pokud může udělat radost i vám.

Potreby a nároky

Jako první je třeba zdůraznit, že aussie potřebuje dostatek vyžití, protože když se bude nudit, může mít sklony ke štěkání a nebo ničení věcí. Není to ten typ psa, u kterého si myslíte, že jej pustíte na zahradu a on si sám pohraje. Každý den bude vyžadovat vaši pozornost. Pokud nemáte možnost vybít jeho energii venku při nějakém fyzickém výkonu, tak je dobré sáhnout po nějakém hlavolamu nebo učení triků a zaměstanat jej alespoň psychicky, protože unavený pes rovná se šťastný pes.

Pokud uspokojíte jeho potřebu pohybu, může klidně bydlet v bytě, ale v domě se zahradou mu bude asi lépe. Srst jej sice před nepříznivými vlivy počasí ochrání, ale neměl by pobývat sám venku v kotci, a to protože rád tráví čas se svým páníčkem a jeho rodinou. Pokud by byl sám venku, tak by strádal.

Jako každý jiný pes, i australák potřebuje mít své místo, kde si bude moc nerušeně odpočinout. Stačí mu pelech na klidném místě. I když je nám jasné, že bude pravděpodobně odpočívat s vámi na gauči.

Starostlivosť a výživa

Starostlivosť

Přestože má delší srst, tak nevyžaduje nějakou speciální péči. Stačí ji dvakrát až třikrát týdne přočesat. Není potřeba ji pravidelně mýt, po šamponu sáhněte v případě, že se váš ausík někde zašpinil a nebo v případě, že se chystáte na výstavu, tam jsou ale specifická pravidla pro úpravu srsti, se kterými vám nejlépe poradí chovatel.

Pravidelně kontrolujte uši, oči a zuby. V případě zjištění neobvyklého stavu, navštivte veterinárního lékaře. Zuby můžete již od štěněčího věku mechanicky čistit.

Zapomínat byste neměli ani na drápy, které je nutné pravidelně zastřihovat, pokud si je pes neobrousí sám při chůzi po tvrdém povrchu. Hlídejte pátý dráp na předních packách, protože ten není ve styku se zemí a může mít tendence zarůstat.

Výživa

Výběru správného krmiva byste měli věnovat dostatek pozornosti. Když si přivezete domů nové štěně, tak je vhodné mu stravovací návyky neměnit a zůstat u granulí, na které je zvyklé. A jak poznat kvalitní krmivo? Ve složení by mělo mít na prvním místě maso. Dále by se nemělo jednat o přehlídku obilovin, v dnešní době jsou populární tzv. grain free krmiva, tedy bezobilná.

Granule byste měli volit nejen podle velikosti plemene, kdy rozhodujícím faktorem je hmostnost v dospělosti, ale také podle věku, což je velmi důležité. Štěňata mají velkou spotřebu energie a navíc potřebují dostatek živin pro růst a správný vývoj.

Jestliže chcete svému psovi připravovat krmení doma sami, tak můžete krmit přirozenou stravou, tzv. BARFem (z anglického Bones And Raw Food = kosti a syrová strava). Musíte sestavit vyvážený jídelníček, a proto je nutné si o tom nejdříve něco přečíst a nastudovat. Rozhodně byste také měli mít volné místo v mrazáku, aby se vám tam vešly připravené krmé dávky. S tím, kde seženete všechny suroviny si lámat hlavu nemusíte, protože existují specializované obchody, kde můžete objednat maso pro psy i různé doplňky, které budete potřebovat.

Zdravie a chov

Zdravie

Australský ovčák, stejně jako jiná větší plemena, může trpět kloubním onemocněním, a to konrétně dysplazií loketních a kyčelních kloubů, ale jedinci přijímaní do chovu se nechávají vyšetřovat a výsledek rentgenu může být nejhůře 2/2.

Dalším onemocněním, které se může objevit, jsou oční vady, ty mohou vést až ke slepotě psa. Vše se ovšem hlídá a první oftalmologické vyšetření provádí zodpovědný chovatel ještě než štěňata odejdou do nových domovů, a to ve věku 6 až 8 týdnů. Jedná se o opakované vyšetření, které je nutné znovu udělat před uchovněním a u jedinců, kteří se aktivně zapojují v chovu pak každoročně opakovat.

Pokud si pořídíte štěně po testovaných rodičích, jejich výsledky jsou v pořádku, žádné komplikace by se neměli objevit, i když genetika je někdy mocná čarodějka, a proto sledujte i několik generací zpět.

Podmienky uchovnenia

Pořizujete si australského ovčáka s myšlenkou, že byste jej chtěli uchovnit? Pak se rozhodně dívejte po štěňátku, které má předpoklady pro chov a výstavy. Ale ani tak není 100% zaručeno, že z takového štěněte vyroste výstavní pes.

Australského ovčáka můžete chovat pod dvěma kluby, a to pod Klubem málopečetných plemen psů (KCHMPP) nebo pod Klubem belgických ovčáků v českých zemích (KCHBO).

Podmínky obou klubů jsou totožné. Zúčastnit se musíte bonitace, která se koná při klubové výstavě, a to s výsledkem chovný. K bonitaci se předkládají vyhotovená zdravotní vyšetření. Konkrétně se jedná o RTG kyčelních a loketních kloubů kvůli dědičné dysplazii, výsledek může být maximálně 2/2. Dále se provádí vyšetření očních vad (DOV), pokud existuje, tak předkládáte z věku 6 až 8 týdnů a pak výsledek oftalmologického vyšetření, které je provedeno od věku 15 měsíců, ale v den bonitace nesmí být starší jednoho roku s výsledkem prostý. Dále je požadován vyhotovený DNA profil.

Bonitace se můžete zúčastnit od 15 měsíců věku, ale aktivní využití v chovu je možné až od 18 měsíců. Horní věková hranice není u psů stanovena, u fen je to 8. rok věku.

V KCHMPP jsou další podmínky následující. Do chovu nejsou vpuštěni jedinci, kterým chybí 3 a více molárů či premolárů. Fena může maximálně jeden vrh v kalendářním roce, pes může za stejné období krýt maximálně pětkrát (týká se vrhů v ČR). V rodičovském páru musí mít alespoň jeden z rodičů provedeno vyšetření na PRA prcd, CEA a HSF4 s výsledkem čistý (nebo čistý po rodičích), vše je nutné doložit.

Vylučující vady jsou definovány standardem, psi musejí mít obě varlata plně vyvinutá a sestouplá v šourku.

História a pôvod plemena

Historie australského ovčáka nesahá příliš daleko a zároveň není ani příliš jasná. Co víme, je, že byl vyšlechtěn na počátku 20. století a jeho hlavním úkolem bylo pomáhat při pasení ovcí a shánění dobytka.

Z názvu plemene by se dalo soudit, že pochází z Austrálie, ale opak je pravdou. Australák byl vyšlechtěn v USA. Důraz byl kladen na to, aby zvládal těžké pracovní podmínky a byl co nejvíce nápomocný na farmách. Exteriér se v té době vůbec neřešil.

Novému plemeni pomohlo založení amerického klubu australského ovčáka v roce 1957, staral se nejen o chovatelské záležitosti, ale také pořádal různé akce. V roce 1971 pak sepsali první standard a v téměř původní podobě jej v USA uznávají dodnes. Dalším krokem bylo uznání australáka AKC (American kennel klub), který spolupracuje s Mezinárodní kynologickou federací. Nový standard pro AKC vznikl v roce 1991 a v roce 1996 byl prozatímně uznán FCI. V roce 2007 byl australský ovčák uznán definitivně, patří do první skupiny k ovčáckým a honáckým psům.

Australák musel o oblibu soupeřit s rozšířenější border kolií, ale povedlo se mu prosadit a v dnešní době jej můžeme vídat nejen ve výstavních kruzích, ale také v mnoha kynologických sportech, protože jsou velice nadaní.

Vzhľad a variety

Oficiálny štandard

Celkový vzhled Dobře vyvážený, trochu delší než vyšší, má středně velké a silné kosti, zbarvení je rozmanité a osobité. Je živý, mrštný, pozorný, čilý, pevně stavěný a osvalený, není neohrabaný. Má přiměřeně dlouhou a hrubou srst. Ocas je kupírovaný nebo přirozený.
Důležité proporce Délka od hrudní kosti až k zadní straně stehna by měla být větší než kohoutková výška. Rámec australského ovčáka je obdélníkový, je trochu delší než vyšší. Je pevně stavěný a má přiměřeně silné kosti. Stavba těla psů odráží pohlavní ráz, ale bez hrubosti. Fenky působí jemnějším dojmem, ale nemají slabší kosti.
Výška Ideální kohoutková výška psi: 55 cm tolerance: +3 cm, -4 cm; fenky: 50 cm tolerance: +3 cm, -4 cm
Pozn. k výšce Kvalita nesmí být obětována ve prospěch velikosti.
Pozn. k hmotnosti Není standardem definována.
Osrstění Středně hrubé, rovné, ale může být i lehce zvlněné, středně dlouhé a odolné vůči počasí. Kvalita a množství podsady závisí na podnebí. Na hlavě, uších, přední straně hrudních končetin a hleznech je srst hladší a kratší. Na zadní straně hrudních končetin a stehnech je srst delší. U psů je hříva a náprsenka výraznější než u fen.
Zbarvení Blue merle, red merle, černá, červená: všechny barvy mohou být s i bez bílých znaků či tříslových odznaků. Žádný typ zbarvení nemá přednost a jsou posuzovány stejně. Linie růstu bílých chlupů na límci nesmí přesáhnout kohoutek. Bílá barva je přípustná na krku (na části i celém límci), na hrudi, končetinách, spodní straně tlamy a tvoří také lysinku na hlavě. Bílá barva na spodní straně těla může sahat 10 cm od vodorovné linie měřené od lokte. Bílá barva by neměla převažovat na hlavě, kolem očí musí být vždy barevná srst. Merle zbarvení s přibývajícím věkem psa tmavne. Silná, suchá a čistá. Velikost hlavy musí odpovídat celkovým proporcím těla.
Lebka Plochá až mírně vyklenutá. Týlní hrbol je lehce vyznačený. Je stejně široká jako dlouhá.
Stop Přiměřený a dobře vyjádřený.
Tlama Černí a blue merle jedinci mají černě pigmentovanou nosní houbu i pysky. Red merle a červení mají játrový (hnědý) čumák i pysky. U merle jedinců jsou na nosní houbě povoleny růžové skrvnky, ale u psů, kteří jsou starší 1 roku, nesmí přesahovat 25 % plochy nosní houby – to je chápáno jako vážná vada. Tlama je stejně dlouhá nebo mírně kratší než mozkovna. Při pohledu z boku je horní plocha mozkovny i čenichová partie souběžná, oddělená přiměřeným a dobře vyjádřeným stopem. Tlama se směrem k nosu zužuje a je zaoblená.
Čelisti, zuby Skus by měl být nůžkový, případně klešťový. Ideální chrup je úplný se silnými a bílými zuby.
Oči Hnědé, modré, jantarové, ale možná je i kombinace těchto barev, včetně skvrn a mramorování. Oči mají mandlový tvar, nejsou zapadlé, ani vypoulené. Jedinci se zbarvením blue merle a černým mají černé okraje očních víček, red merle a červení mají játrová víčka (hnědá). Výraz je pozorný, inteligentní, ostražitý a dychtivý. Pohled je ostražitý ale přátelský.
Uši Trojúhelníkové, zavěšené, přiměřeně velké a vysoko nasazené. V afektu se natáčejí dopředu a nahoru nebo do strany (jako ucho tvaru růžového lístku). Středně dlouhý, silný, horní linie krku je lehce klenutá, dobře zasazený do plecí.
Horní linie Hřbet je pevný a silný, od kohoutku až ke kyčelním kloubům je rovný.
Záď Mírně spáditá.
Hrudní koš Hrudník není příliš široký, ale dost hluboký, dosahuje až k loktům, není sudovitý ani protáhlý. Žebra jsou klenutá a dlouhá.
Břicho a slabiny Přiměřeně vtažené. Rovné a silné. Kosti jsou také silné a na průřezu spíše oválné.
Plece Lopatky jsou ploché, dlouhé, dobře uložené a poměrně blízko kohoutku.
Přední nadprstí Mírně skloněné a středně dlouhé. Přední paspárky mohou být odstraněny.
Tlapy hrudních končetin Kompaktní, oválné se sevřenými a dobře klenutými prsty. Polštářky jsou pružné a silné. Jsou od sebe vzdáleny přibližně stejně jako přední končetiny v plecích.
Stehna Zaúhlení mezi pánví a stehenní kostí odpovídá úhlu mezi lopatkou a ramenem, tvoří přibližně pravý úhel.
Kolena Čistě vyjádřená.
Hlezno Hlezenní kloub je přiměřeně zaúhlený. Hlezna jsou krátká, kolmá k zemi a při pohledu zezadu jsou souběžná. Zadní paspárky musí být odstraněny.
Tlapy pánevní Stejně jako přední jsou oválné, kompaktní a se sevřenými a dobře klenutými prsty. Polštářky jsou pružné a silné. Krok je nenucený a hladký. Pohyb je velmi čilý s vyrovnaným dlouhým krokem. Přední a zadní končetiny se pohybují přímo a souběžně s podélnou osou těla. Při rychlejším pohybu se tlapky obou končetin stáčejí směrem k této ose, ale hřbet zůstává pevný a rovný. Australský ovčák musí být hbitý a schopný okamžitě změnit směr i typ pohybu. Rovný a přirozeně dlouhý nebo zkrácený. Pokud je kupírovaný (v zemích, kde je to povoleno), nebo přirozeně krátký, tak nepřesahuje 10 cm.

Možná zámena

Border kolie Border kolie Borderka pochází z <strong>Velké Británie</strong> a australák z USA, obě plemena spolu sdílí <strong>první skupinu FCI</strong> a jsou velmi učenlivá a inteligentní. Na první pohled <strong>působí</strong> australák <strong>mohutnějším dojmem</strong> a border kolie je <strong>drobnější</strong>, ale co se výšky týká, tak jsou na tom podobně. Jako rozpoznávací znak většinou poslouží<strong> zbarvení</strong>, ale ani v tomto případě si příliš nepomůžeme. Bordera má dvě varianty srsti, a to <strong>středně dlouhou</strong> a<strong> krátkou</strong>, ale dovoleno je množství barev, akorát nikdy <strong>nesmí převládat bílá</strong>. Australák má barvy <strong>jasně dané</strong> standardem a jedná se o blue merle, černou, red merle nebo červenou, povoleny jsou bílé nebo tříslové odznaky podle celkového zdarvení.

Chovateľské stanice s týmto plemenom

Prehľad staníc chovajúcich toto plemeno pripravujeme.

Šteňatá a inzeráty plemena

Aktuálnu ponuku šteniat tohto plemena pripravujeme.

Fotogaléria

Fotogalériu tohto plemena pripravujeme.