Pudel

Przegląd

Jaki jest Pudel?

Charakter i aktywność

Charakter

Vzhledem k tomu, že je toto plemeno chováno v několika velikostních podobách, volí Pudla za společníka jak lidé toužící po malém psíkovi v podobě toy či trpasličího Pudlíka, tak zájemci hledající středně velkého či velkého psího společníka. Barevná variabilita plemene rovněž přidává na jeho oblíbenosti. Pudl je navíc plemenem, u něhož hrátky se střihem srsti dosáhly nejvyššího stupně náročnosti. Jedni vidí v úpravách pudlí srsti umělecké dílo, druzí neskonalý kýč.

Stejně jako skoro vše i popularita psích plemen se mění a kolísá podobně jako módní trendy. Pudl se již po dlouhá desetiletí úspěšně drží na předních příčkách všech možných žebříčků popularity společenských plemen. Faktem ovšem je, že v současné době Pudla co do popularity předčila plemena vykazující spíše zcela přirozený vzhled typu Jack Russell teriéra či Labradorského retrívra. Obrovskou vlnu popularity zažil Pudl v padesátých letech 20. století a později v 90. letech.

V očích mnohých přešlechtěný vzhled dnes Pudlovi zkrátka ubírá pomyslné body. Kdyby byl pes vybírán méně na základě vzhledu a více podle svých povahových kvalit, soupeřil by Pudl neustále o první místo mezi všemi psy. Jedná se totiž o jedno ze zcela nejinteligentnějších psích plemen, které se vyznačuje mimořádnou vnímavostí. Pudl má věrnou, kamarádskou, hravou a zároveň ostražitou a nezávislou povahu.

Mívá bezproblémový vztah k dětem, střední Pudl je pro odrostlejší děti ideálním společníkem. U těch nejmenších je třeba jim být stále nablízku a naučit děti pokud možno obezřetnému, citlivému jednání vůči psovi, neboť Pudl značně špatně snáší hrubost a příliš hlučné počínání. Zejména citlivější toy a trpasličí Pudlové mohou v přítomnosti dětí, které nejsou náležitě usměrněny dospělými, značně trpět.

S ostatními zvířaty vychází zástupci tohoto plemene při správné výchově velmi dobře.

Potrzeby i wymagania

Výcvik Pudla je při zachování důslednosti a základních výchovných principů vzhledem k vysoké inteligenci plemene snadný. Pudl je nadprůměrně učenlivý, velmi záhy chápe smysl a význam jednotlivých povelů a s radostí se učí bezpočet dalších. Je proto vhodný i pro zodpovědného začátečníka, který nemá se psy žádné předchozí zkušenosti.

Pudl je vhodný do bytu, přestože je odolný vůči nepřízni počasí, není to pes, který by mohl vést spokojený a šťastný život v kotci, potřebuje intenzivní kontakt se svou rodinou.

Pielęgnacja i żywienie

Pielęgnacja

Srst tohoto plemene nelíná, což jistě nadmíru potěší četné budoucí chovatele. Dobrou zprávou v této souvislosti je, že je Pudl vhodný taktéž pro alergiky. Pudlovo výjimečné osrstění však vyžaduje značnou péči, na kterou psa zvykáme již od útlého věku, aby pro něj tato činnost byla příjemným rituálem a nikoliv stresující a jen s obtížemi snesitelnou procedurou.

Nezbytností je pravidelné kartáčování a vyčesávání odumřelé srsti, které provádíme ideálně denně, aby se netvořily problematické zplsnatělé žmolky a chuchvalce, jejichž následné rozčesání činí psovi velkou bolest. V pokročilém stadiu není již jiného řešení než radikálního kroku v podobě opatrného odstřihnutí takto postižené srsti, což je dosti nežádoucí pro optimální vzhled psa.

Součástí péče o zevnějšek Pudla je pravidelné koupání, zpravidla se doporučuje koupání jednou za šest týdnů, ale záleží pochopitelně na aktuální situaci, pokud je pes silně znečištěný z procházky v nevlídném počasí a terénu, přistupujeme ke koupání dle potřeby. Před samotným koupáním nezapomínáme pečlivě rozčesat srst psa, ze které tak odstraníme část nečistot. Pudl musí být koupán pečlivě, jeho srst nenasákne vodou okamžitě. Důležité je umýt nejen chlupy, ale i kůži psa. Používáme zásadně pouze speciální kosmetiku, abychom eliminovali podráždění pokožky.

Srst Pudla nepřetržitě dorůstá, a tak je nutností pravidelný sestřih, zpravidla v časovém intervalu dvou měsíců. Jednoduché sestříhání zvládne zkušenější chovatel doma. Provádí se po vykoupání a opatrném vyfénování psa za pomoci řady kartáčů, speciálních nůžek a elektrického strojku. Chceme-li psa vystavovat, je třeba se obrátit na špičkového odborníka, který má se střihem Pudla dostatečné zkušenosti. Typů střihů Pudla je celá řada, výstavně uznávané jsou: lví střih (klasický), moderní střih, anglický (sedlový) střih, skandinávský střih, baby střih a kontinentální střih. Dále pak můžeme vidět Pudla ve sportovním střihu. A jako rarita je úprava srsti tzv. šňůrový Pudl.

Lví střih (klasický)

Lví střih, nejstarší a historicky nejdůležitější střih pudla, vznikl pro práci ve vodě. Vyholená záď usnadňovala plavání, "deka" na hrudi chránila psa před zraněním od zvěře a chladem, a pompony na nohou hřály klouby. I když je lví střih stále uznávaným výstavním střihem, na výstavách se s ním už tak často nesetkáme. Důvody jsou dva: jednak jeho zastaralý vzhled a jednak praktičtější varianty, jako je moderní střih. Přesto má lví střih svůj význam a je cenným odkazem na historii plemene Pudl.

Moderní střih

je, jak už název napovídá, záležitostí 20. století a je mezi chovateli oblíbený z důvodu nepříliš náročné údržby. Oproti lvímu střihu je psovi ponechána po celém těle téměř rovnoměrně dlouhá srst, výrazněji rozšířená v oblasti končetin a mírně ze spodní strany hrudního koše. Stejně jako u lvího střihu je bohatě osrstěná ušní partie psa, horní část lebky až k obočí a bambule na ocasu (je však přípustná i verze bez bambule).

Skandinávský střih

Skandinávský střih, uznávaný výstavní střih, se nejčastěji používá u veteránů. Jeho charakteristickým znakem je osrstěné tělo a nohy v kontrapunktu k vyholeným uším a ocasu. Pro svou praktičnost a nenáročnou údržbu je skandinávský střih oblíbený i u psů, kteří již nevystavují.

V zahraničí se skandinávský střih těší velké oblibě, a to i u psů v aktivní výstavní kariéře. V České republice se s ním setkáváme spíše sporadicky, na klubových výstavách je však ve třídě veteránů tolerován.

Skandinávský střih je elegantní a praktická volba pro majitele pudlů, kteří oceňují snadnou údržbu.

Kontinentální střih

Kontinentální střih, s bohatou historií, je pro laiky nejextravagantnějším střihem Pudla. Vyznačuje se kontrastem mezi bohatě osrstěnou přední částí a hladce vyholenou zadní partií. Na zádi se modelují pompony, které zdobí i tlapky. Hlava je upravena do toknotu.

Tento střih je typický pro královské (velké) Pudly, u menších variant se s ním setkáváme méně. V Americe je pro Pudly nad 12 měsíců povinný kontinentální nebo anglický střih.

Kontinentální střih vyžaduje dokonalý postoj končetin a hodí se pro psy s elegantní stavbou těla. V posledních letech si získává popularitu i v Evropě.

Je to luxusní a extravagantní volba pro zdůraznění krásy a elegance Pudla.

Anglický (sedlový) střih

Třetí typ na výstavách uznávaného střihu, anglický (sedlový) střih je ještě o něco novější záležitostí než moderní střih. Je velmi pracný a náročný na úpravu, v podstatě jde o klasický lví střih, doplněný četnými dalšími prvky ve formě náramků a manžet vytvořených ze srsti na končetinách, doslova zlatým hřebem je tzv. koruna na hlavě psa, která není povinným prvkem.

Baby (štěněcí) střih

Baby střih, inspirovaný roztomilými štěňátky Pudlů, se vyznačuje krátkou a rovnoměrnou srstí po celém těle. Srst na hlavě je kulatě zastřižena, uši a ocas jsou lehce zaoblené.

Tento střih je praktický a nenáročný na údržbu, proto je oblíbený u majitelů, kteří hledají střih pro aktivního psa. Baby střih je vhodný pro všechny velikostní rázy pudlů.

Sportovní střih

Sportovní střih je pro Pudly praktický a nenáročný na údržbu. Vyznačuje se velmi krátkou srstí na celém těle a hodí se pro majitele, kteří nemají čas na náročnou péči o srst. Je ideální i pro veteránské psy. I když se nejedná o výstavní střih, vzhled psa může být elegantní, pokud je střih proveden kvalitně.

Šňůrový Pudl: Pudl s dredy

V záplavě načesaných Pudlů s pompony a mašličkami se skrývá nenápadný rebel – pudl s dredy. Kdysi nazývaný "císařský", tento majestátní pes s provazci srsti skrývá fascinující historii a uchvacuje srdce milovníků psů, kteří hledají něco jiného než běžný standard.

Zatímco jeho načesaní bratranci se pyšní dokonale upravenou srstí, šňůrový Pudl se vyznačuje přirozenou krásou. Jeho srst se netvaruje česáním, ale tvoří se z ní dlouhé provazce, které je nutné ručně upravovat a udržovat v čistotě. Péče o tuto jedinečnou srst je zdlouhavá a náročná, trvá až dva roky, než dosáhne požadované podoby.

Přestože je údržba náročnější, Pudl s dredy si získává oblibu v USA a Anglii. Moderní technologie v péči o srst už dnes neznamenají nutnost zapáchajících a ušmudlaných psů. Díky nim si šňůrový Pudl může užívat plnohodnotný život plný procházek a her, i když s ohledem na srst je nutné dbát na větší čistotu a v období jara a podzimu používat ochranné oblečky.

Součástí základní péče o Pudla je pravidelné čištění chrupu pomocí speciální zubní pasty pro psy a měkkého kartáčku. Zuby opatrně čistíme alespoň jednou týdně, abychom snížili riziko vzniku zubního kamene a problémů s dásněmi, na které jsou náchylné především menší variety plemene.

Velice pozorně dbáme o uši psa, aby nedošlo k usazení nečistot a následnému zánětu zvukovodu. Každý týden podrobíme uši bedlivé prohlídce a případně je vyčistíme přípravkem zakoupeným u veterinárního lékaře, nutné je vytrhávat přebytečné chlupy uvnitř ucha.

Nezapomínáme na včasné stříhání drápů.

Zdrowie i hodowla

Zdrowie

Průměrná délka života: 14 – 17 let.

Zástupci tohoto plemene se průměrně dožívají relativně vysokého věku, avšak stejně jako u ostatních psích plemen se i u Pudla vyskytují některá onemocnění ve větší míře než jiná. Výskyt dědičně podmíněných onemocnění vzrůstal vždy paralelně s největšími vlnami popularity plemene, kdy nebyly dodrženy přísné podmínky pro uchovnění a nevhodné křížení způsobilo rozšíření řady zdravotních problémů u Pudlů. V minulosti nebyly navíc k dispozici sofistikované genetické testy, které nám dnes umožňují skutečně pečlivý výběr chovných jedinců, co se zdravotní kondice a mnohdy skrytých predispozic k některým chorobám týče.

Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u Pudlů patří: oční onemocnění (progresivní retinární atropie, katarakt, dystrofie rohovky, abnormality slzného kanálku), kožní onemocnění (neurogenní dermatitida, atopie, zánět tukových kožních žláz), Addisonova nemoc (hypoadrenokorticismus – jedná se o endokronoligické onemocnění), torze žaludku (vyšší výskyt u velkého Pudla), luxace pately (vyšší výskyt u menších variet Pudlů), dysplazie loketního či kyčelního kloubu, onemocnění dásní.

Historia i pochodzenie rasy

Pudl patří mezi psí plemena s dlouhou tradicí. Ve francouzštině je plemeno nazýváno „Caniche“ a toto slovo souvisí s termínem, jenž dříve označoval psy používané v minulosti k lovu kachen, ale také přímo s francouzským pojmenováním pro kachnu („Canard“). České pojmenování je odvozeno od německého slova „Pfudel“, což v překladu znamená kaluž.

Přesné místo původu Pudla není známo a jistou dobu se o něj vzájemně přeli francouzští a němečtí chovatelé. Vítězně z tohoto boje nakonec vyšli Francouzi, kteří mají i v současnosti na starosti standard plemene. Každopádně je jisté, že dávní předci Pudla byli používáni k práci ve vodě, s čímž souvisí jejich specifická srst. Již ze 16. století existují písemné prameny, ve kterých jsou popisováni vodní psi, jejichž srst se speciálně upravuje tzv. „na lva“.

Na území Francie byl chován pudlův nejpravděpodobnější předek, Barbet, který se významně podepsal i na vývoji Starofrancouzského ovčáckého psa (Briard). V Německu byl používán tzv. Ovčácký pudl (Schafpudel), se kterým dnešní Pudl rovněž vykazuje mnoho společných rysů. Stejně tak v Rusku byl chován již před staletími pes, nápadně podobný Pudlovi. Je téměř jisté, že moderní Pudl je vyústěním asijské vývojové linie ovčáckých psů.

Pudl byl sice původně loveckým psem, zároveň se však pozvolna prosazoval jako pes společenský. Již na dvoře francouzského krále Ludvíka XVI. byli chováni trpasličí Pudli. Na konci 18. století je pracovní uplatnění Pudla eliminováno téměř úplně a Pudl se stává domácím mazlíčkem. Získává si široké zástupy obdivovatelů zejména ve spojení se svou srstí, která je unikátně upravována v rámci jedinečných střihů, a v neposlední řadě díky svým schopnostem a intelektu.

Ačkoliv se k vývoji plemene nejvíce hlásili Francouzi a Němci, první chovatelský klub byl překvapivě založen ve Velké Británii, v roce 1876. O deset let později byl tamtéž ustanoven první standard plemene. V roce 1936 byl vytvořen francouzský standard plemene, který byl prosazen coby závazný pro všechny členské země organizace FCI. Následně došlo ještě k dílčím úpravám v oblasti barev a střihu osrstění.

Wygląd i odmiany

Odmiany

Oficjalny wzorzec

Łatwo pomylić z

Barbet Toto dnes již velmi vzácné plemeno má značně starobylý původ a stálo patrně u vzniku Pudla. I z toho vyplývá, že obě plemena mají mnoho společných rysů co se zevnějšku týče, které mohou být při identifikaci konkrétních jedinců pro někoho poněkud matoucí. Barbet se kohoutkovou výškou blíží k velkému Pudlovi, jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí od 15ti do 25ti kilogramů. Barbetova srst se neupravuje pomocí speciálních střihů jako u Pudla a obličejová partie je pokryta hustou srstí.

Irský vodní španěl Svou strukturou srsti připomíná Pudla Irský vodní španěl. Velikostně je stejně jako Barbet podobný velkému Pudlovi, vyznačuje se ovšem dlouhým krkem a nápadnou čupřinou osrstění nad očima. Jeho srst je v podstatě nepromokavá, takže je tento pes odolný a schopný pracovat bez zaváhání i v nepříznivém počasí. Ačkoliv je povahově předurčen k tomu být skvělým společníkem, široké uplatnění v tomto ohledu doposud nenašel