West Highland White terier

Przegląd

Jaki jest West Highland White terier?

Charakter i aktywność

Charakter

Jen si to přiznejme bez zbytečných okolků - jméno tohoto vskutku povedeného teriéra nám občas pořádně zamotá jazyk a málokdy si ho vybavíme okamžitě správně, kompletně a bez jediné chybičky. Ne že by na tom tolik záleželo, vždyť spíše než West Highland White Terrier je tento nádherný bílý pejsek všude láskyplně přezdíván „westík“ či v anglosaském prostředí šmrncovně „westie“. Na celém světě je obdivován pro svou obrovskou roztomilost. Ostatně, malá plemena psíků bílé barvy jsou tradičně velmi oblíbená již po dlouhá staletí - svědčí o tom nehynoucí popularita maltézáčka, boloňáčka a dalších podobných plemen. Většinou působí tito psíci na pohled něžným a zranitelným dojmem. Avšak okouzlující westík je i přes svou bílou barvu neviňátka už od pohledu tvrdý rošťák. Rozpustilost mu přímo srší z očí!

Westík je nefalšovaný teriér, oplývající všemi povahovými atributy, které u těchto energických psíků tolik milujeme (a někdy nám dokážou lézt pořádně na nervy): Je dostatečně sebevědomý, veselý, téměř permanentně naladěný ke hře a odolný. Má pro strach uděláno, nepostrádá velkou dávku kuráže a hned tak se ničeho nezalekne. Je spolehlivým hlídačem, který na každého příchozího upozorní hlasitým štěkotem. Není to žádný zakřiknutý introvert, ale celkem hlučný chlapík. Svému pánovi je oddaný, zároveň má tvrdou teriéří hlavu, plnou svéhlavých, revolučních a vzdorných myšlenek. Dokáže být miloučký a naprosto úchvatný, ale také nepříjemně paličatý, poněkud náladový a drzý. Přes svou malou velikost vyžaduje notně pozorného a důsledného pána, který westíkovi poskytne dostatečný výcvik a usměrní jeho potencionální sklony k nežádoucím manýrům.

West Highland White Terrier je velmi společenský a za předpokladu důkladné socializace ve štěněčím věku vychází bezvadně v podstatě s každým, s výjimkou menších savců – ty může považovat za kořist. Je neposedným kumpánem a výborným společníkem pro děti všech věkových kategorií. Zejména u těch nejmenších by měla na společné hry vždy dohlížet dospělá osoba, neboť jako každý teriér dokáže být westík v zápalu hry poměrně urputný a nebere si servítky. Stejně tak děti by měly být řádně poučeny, jak se k pejskovi slušně chovat. Westík není vázán na jediného pána tak pevně jako příslušníci některých jiných psích plemen. Obvykle vychází dobře s ostatními psy a další psí kamarádi v jedné domácnosti nejsou u řady chovatelů výjimkou, někdy se ovšem vyskytují sklony k řevnivosti u psů mužského pohlaví vůči jiným samcům. Z již výše uvedených důvodů není West Highland White Terrier příliš doporučován do domácností, kde jsou chováni drobní savci (králíci, morčata, křečci, potkani, ad.).

Potrzeby i wymagania

I když je West Highland White Terrier malý a na vodítku tedy poměrně snadno ovladatelný, jeho majitel by neměl nikdy spoléhat na svou fyzickou převahu. Opomíjet pečlivý výcvik a socializaci se nevyplácí. Westík nepostrádá tvrdohlavost pro teriéry přímo příznačnou, což může jeho výcvik poněkud komplikovat. Naštěstí je to zároveň pes velice chytrý a učenlivý, takže se při správném vedení a za obratného použití pozitivní motivace dokáže naučit spoustu praktických povelů i zábavných kousků. Nikdy nesmí být fyzicky trestán, takové chování je pro něj nepřípustné a jen těžko ho zapomíná. Majitel tohoto psa se musí obrnit trpělivostí a být dostatečně důsledný. Rozkošné tvářičce westíka se jen těžko odolává, a tak někteří páníčci tíhnou k jeho nebetyčnému rozmazlování. Negativní dopady nedůsledné výchovy se však jen velmi těžko následně odbourávají.

Aby byl v dospělosti westík vyrovnaný a přirozeně nebojácný, měl by být už od útlého štěněčího věku řádně socializován. Někteří majitelé zástupců malých psích plemen se bojí, že jejich čtyřnozí svěřenci utrpí při kontaktu s jinými, obvykle většími psy, újmu. Štěně samozřejmě seznamujeme jen s těmi psy, o kterých bezpečně víme, že jsou přátelští a bezproblémoví, neboť jakékoli trauma z brzkého věku může mít dozajista dlouhodobé nepříznivé důsledky. Ovšem přehnaně pejska chránit a nepouštět k němu nikdy žádné jiné psy z obavy, „aby se mu něco náhodou nestalo“, je špatným řešením a cestou k bázlivému, nesocializovanému psíkovi se sklonem k agresivnímu jednání. Dobrou volbou je návštěva výcvikového kurzu pro štěňata, jehož hlavním benefitem jsou právě kontakty s jinými psy pod dohledem zkušeného trenéra.

West Highland White Terrier je psík určený do interiéru, nikoli ven k boudě nebo snad do izolovaného kotce. Potřebuje úzký kontakt se svou milovanou lidskou smečkou, musí být ve středu všeho dění, je rád obklopen velkou společností, a to často nejen lidí, ale i jiných psích kamarádů. Není výjimkou, když někteří lidé pořídí westíkovi kamaráda nebo ho naopak přivedou do rodiny, kde již nějaký pes žije. Vždy je nutné takový krok pořádně promyslet, všichni psí členové domácnosti musí být vůči sobě tolerantní, jistě není dobrým nápadem pořizovat si dalšího psa k jedinci, který není dobře socializován a vykazuje při kontaktech s ostatními psy potíže.

Plánujete-li si přivést psa do rodinného domu a načančaná zahrada bez jediné chybičky je vaší největší chloubou, westík pro vás patrně nebude to nejvhodnější plemeno. Ve svém pojetí zahrady byste se totiž zásadně rozcházeli. Vzhledem k původnímu využití westíka coby profesionálního norníka se může tento malý bílý andílek na zahradě změnit v ďábelské stvoření, ničící s usilovnou vervou výsledky mnohaletého zahradnického úsilí. Vytváření různých děr a hrabání - většinou pochopitelně tam, kde se to nejméně hodí - může být pro westíka vítanou kratochvílí. Je na každém majiteli psa, aby mu nabídl jiné vyžití a důsledně ho od záškodnických akcí na zahradě od první chvíle zrazoval správnou výchovou.

Pielęgnacja i żywienie

Pielęgnacja

Drsná srst West Highland White Terriera vyžaduje specifickou péči. Kromě pravidelného kartáčování je třeba cca jednou za čtvrt roku přistoupit k trimování. Pokud si na tuto úpravu srsti svého psa majitel netroufá, může se obrátit na některý z osvědčených (!) psích salónů. Je vždy nezbytné zdůraznit, že pes nesmí být stříhán (což trvá kratší dobu, ale má fatální dopad na kvalitu srsti westíka), ale trimován. V zásadě se nejedná o nic složitého, jde především o to, získat dostatečnou praxi. Se správnou úpravou jistě poradí i zkušený chovatel tohoto plemene, od kterého si nový majitel psíka pořídí. Klíčové je též zvykat psa na klidné snášení kosmetických procedur již od štěněcího věku, aby při trimování plně spolupracoval a nesnažil se v krajním případě dokonce o úprk. To samé platí koneckonců i o dalších úkonech, jako je například stříhání drápů a podobně.

Trimování srsti spočívá ve vytrhávání již odumřelých chlupů, a to buď ručně nebo pomocí speciálního nástroje. Do výbavy většiny majitelů westíků tak patří kromě kartáče a kovového hřebenu také trimovací nůž, obvyklé i prostřihávací nůžky a někdy také strojek. Kvalita srsti jednotlivých zástupců plemene může kolísat od co nejvíce tvrdé, jež je výsostně preferována, po relativně měkkou. Nesprávnou úpravou srsti se může její jakost ještě více zhoršit, neodstraněná stará srst psovi může dokonce způsobovat nepříjemné svědění. Proto je žádoucí trimování neopomíjet, vyčlenit si na něj dostatek času a provádět jej skutečně pečlivě. Chlup musí být vždy vytrhnut i s kořínkem. Koupán by měl být westík jen v nezbytně nutných případech. Jeho srst je poměrně odolná proti masivnímu znečištění a koupání ji zbytečně vysušuje, jakož i pokožku, která může inklinovat k alergickým reakcím.

Nejen srst psa vyžaduje naši pravidelnou péči. Také o chrup našeho psího parťáka je třeba vzorně pečovat a chránit ho pravidelným čištěním před zubním kamenem, který může v pokročilém stadiu psa o zuby dokonce i zcela připravit. Možností je více a lze je libovolně kombinovat. Stačí se informovat u veterinárního lékaře a v dobrém obchodě s potřebami pro domácí mazlíčky. Denně bychom měli psovi velmi jemně a šetrně očistit oční okolí navlhčeným vatovým tamponem. Bíle zbarveným psům se pod očima velice rychle vytvoří nevzhledné hnědé skvrny, nevěnujeme-li očím dostatečnou pozornost. Stejně tak hrozí nebezpečí vzniku zánětu zevního zvukovodu psa, jestliže se do ucha dostanou nečistoty ve velkém množství a my budeme tento fakt přehlížet. Alespoň jednou týdne uši bedlivě zkontrolujeme. Drápy psa udržujeme optimálně dlouhé.

Zdrowie i hodowla

Zdrowie

Průměrná délka života: 14 let.

West Highland White Terrier patří mezi relativně zdravá plemena. Některá onemocnění se mohou napříč tímto plemenem vyskytovat ve srovnání s ostatními zdravotními neduhy častěji. Neznamená to samozřejmě, že zrovna váš pes bude určitě na tyto choroby trpět, pouze byly u West Highland White Terriera v celkovém průměru zaznamenány s vyšší frekvencí než jiná onemocnění. Jedná se především o luxaci patelly, dysplazii loketního kloubu, kraniomandibulární osteopatii (vyskytuje se obvykle ve štěněčím věku, častěji byla zaznamenána též u skotského teriéra a Cairn teriéra), plicní fibrózu, katarakt a kožní alergie.

Historia i pochodzenie rasy

Původním domovem plemene West Highland White Terrier je západní část skotské vysočiny. Zpočátku byl znám i pod jinými názvy, z nichž některé odkazovaly stejně jako ten dnešní ke geografickému původu plemene (Highlander, Westie), jiné k osobám, jež měly s tímto plemenem mnoho co do činění (Roseneath Terrier, název poukazující na vévodu z Arghyllu, jenž se zabýval chovem plemene). Mezi blízké příbuzné West Highland White Terriera patří další vzrůstem podobná plemena, vyznačující se stejně jako westík drsným skotským šarmem a robustní tělesnou konstitucí – například Cairn teriér, Skotský teriér a Skye teriér. Westík byl používán při lovu škodné. Později se West Highland White Terrier dostal ze Skotska do Anglie, kde bylo preferováno jeho uplatnění v roli společenského psa. Využití zástupců tohoto plemene při lovu postupně sláblo.

Typické zbarvení teriérů ze Skotska bylo dosti variabilní, avšak k čistě bílé mělo většinou daleko. Obvyklé byly spíše tmavé odstíny šedé, kombinace s černou, žíhané zbarvení, tzv. zbarvení „pepř a sůl“. Zkrátka barvy, které perfektně zapadaly do místního prostředí a pes tak vypadal v krajině skvostně, zároveň však při lovu nepatřičně splýval s okolím. A především: Byl snadno zaměnitelný s lovenou zvěří. Traduje se, že plukovník Malcolm na lovu omylem zastřelil jednoho ze svých oblíbených Cairn teriérů v domnění, že se jedná o lišku. Tato tragická chyba se pro něj údajně stala mohutným impulzem k cílevědomému úsilí o vyšlechtění bílého teriéra, při lovu snadno rozpoznatelného. Bílá barva, která westíkovi dodává jeho neodolatelný vzhled, měla tedy primárně ryze praktické uplatnění.

Již v 17. století byl prý věnován francouzskému králi nepříliš vysoký pes, podobný exteriérem dnešnímu West Highland White Terrierovi. O jeho barvě podrobné informace bohužel nemáme. Jako období postupného formování plemene do dnešní podoby můžeme s jistotou označit až 19. století, nejvýznamnější pro získání svébytnosti plemene pak byla desátá léta století dvacátého. V roce 1860 byl prohlášen za vítěze prestižní soutěže v Birminghamu Skye teriér bílého zbarvení, o kterém panují mezi kynology dohady, že se ve skutečnosti jednalo o West Highland White Terriera. Ať už to bylo tenkrát jakkoli, v roce 1907 byl West Highland White Terrier představen v plné parádě na londýnské Cruftově výstavě již sám za sebe. Oficiálního uznání se dočkal o dva roky dříve, kdy bylo v Anglii pro velký zájem o výjimečného teriéra souběžně založeno hned několik chovatelských klubů tohoto nádherného plemene.

Wygląd i odmiany

Oficjalny wzorzec

Łatwo pomylić z

Cairn teriér Drsnosrstý Cairn teriér je asi nejbližším příbuzným westíka. Dlouhodobě patří mezi nejpopulárnější teriéry ve své domovině. Tento rodák ze Skotska s kořeny na ostrově Skye se vyznačuje podobnou velikostí a stejně robustní konstitucí jako westík. Cairn teriér je rovněž energický, hravý a dobře naladěný rošťák, jehož nerozhází žádné vrtochy počasí. Od West Highland White Terriera se liší zbarvením – jeho srst může mít barvu pšeničnou, krémovou, skoro černou, šedou či červenou, ale nikdy není čistě bílá.

Skotský teriér Vzhledově mají West Highland White Terrier a skotský teriér již na první pohled jen pramálo společného – jsou přece odlišní asi tak jako den a noc......jeden černý, druhý bílý, jeden s vizáží vousáče a druhý stejnoměrně ostříhaný. A přesto je mnohé spojuje. Obě plemena jsou přibližně stejné velikosti, disponují drsnou srstí a robustní postavou, mají stejný geografický původ (Skotsko) a podobnou náturu. Někteří lidé si je pletou spíše co se týče názvu a označují bílého westíka nedopatřením jako skotského teriéra. Oba jsou zkrátka „ti psi z flašky od whisky“.