Tutte le razze

Akita Americano

Gruppo FCI 5 — Cani di tipo spitz e di tipo primitivo Standard n. 344 Gigante
Clicca sulle stelle per valutare quanto ti piace questa razza. Mostriamo la media di tutti i voti dei visitatori.
Akita Americano

Panoramica

Výška v kohoutku psi: 68,5 cm, fenky: 63,5 cmm
Délka života 10 - 15 roků
Země původu Japonsko, vývoj v USA
Vznik plemene 20. stol.
Původní využití Lovecký a zápasnický pes, společník

Com'è il Akita Americano?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Tento pes se do bytu vůbec nehodí. Potřebuje výběh na zahradě.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Tento pes může pobývat venku a bydlet v kotci, ale v případě potřeby počítejte s tím, že jej vezmete domů.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Toto plemeno není vhodné pro seniory.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Tento pes může žít s dětmi za předpokladu, že jej budou respektovat a dopřejí mu prostor, který potřebuje.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Toto plemeno není k ostatním psům přátelské.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Tento pes se k soužití s kočkami nehodí, ale nadšeně je bude prohánět po zahradě.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Tento pes miluje chladné počasí a při nižších teplotách začne ožívat, může celoročně pobývat venku.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Toto plemeno nesnáší teplé počasí příliš dobře.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes se dokáže naučit mnoho věcí, ale musí sám chtít.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Toto plemeno je velmi chytré.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. Tento pes má velmi silně vyvinutý lovecký pud, jakmile se v houští něco šustne, tak za tím bude chtít vyrazit.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Tento pes téměř neštěká.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Tento pes má rád jen určité hry, pokud zjistíte, které to jsou, tak si jej získáte.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Tento pes má předpoklad pro to, být skvělým hlídačem.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Toto plemeno neslintá.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. Tohoto psa nemoci příliš netrápí.
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Tento pes u nás není vůbec rozšířený, jeho chovem se zabývá pouze malé množství chovatelů.

Curiosità

  • Americká akita byla až donedávna úzce spjata s akitou inu. K jejich oficiálnímu rozdělení došlo až v roce 1999, kdy se plemena nazývala akita inu a velký japonský pes. Ptáte se, proč se plemeno v dnešní době jmenuje americká akita? V roce 2006 byla přejmenována z původního názvu velký japonský pes.

Carattere e attività

Carattere

Americká akita je věrný společník, který ke své rodině velmi přilne. Vytváří si silné pouto, což dokazuje i to, že špatně snáší změnu majitele. Skvěle vychází s dětmi, jen pozor na jejich vzájemné soužití, vždy byste měli mít zejména menší děti pod kontrolou. Ráda je v centru všeho dění a v blízkosti majitele, může špatně snášet samotu, a proto ji musíte od mala učit, že musí v klidu počkat než přijdete z práce.

K cizím lidem je většinou rezervovaná, ale ne agresivní, pokud se jedná o vaše přátele, tak si k nim rychle najde cestu. Akita je dobrý hlídač. Pokud je venku sama, vše sleduje, a v případě potřeby vás upozorní, ale nikdy zbytečně neštěká. S jinými mazlíčky vychází za předpokladu, že spolu vyrůstají od štěněčího věku. Hlavně psi se mohou chovat k jiným psům dominantně, což může skončit šarvátkou.

Akita je inteligentní, učenlivý, ale tvrdohlavý pes, který potřebuje důsledný výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Její majitel by měl mít už nějakou zkušenost se psy, aby věděl jak na ní. Důležitá je socializace. Jakmile si štěně přivezete, seznamte ho se vším, co se mu může v budoucnu hodit.

Movimento e attività

Akita potřebuje dostatek pohybu, procházky má moc ráda, a nebude jí stačit jen výběh na zahradě. Na pouhé vyvenčení je zahrada super, ale každý den byste měli do ruky vzít vodítko a projít se. Chodit s ní můžete i na různé túry a výhoda je, že když jí pořídíte vhodný batůžek, tak si může svjoe věci nosit sama, protože nemá problém unést menší náklad.

Vybrat si můžete i některou z různých kynologických aktivit. Je jasné, že akita neporazí při agility border kolie, ale vyniká jinde. Společně se můžete věnovat dogtrekkingu, při kterém páníček se psem musí ujít učitou vzdálenost v předem určeném časovém limitu. Délka trasy je minimálně 80 km, ale běžně to bývá alespoň 100 km. Vyžaduje to tedy fyzickou zdatnost nejen od psa, ale i jeho majitele. Oblíbený je i canicross, tedy běh se psem. Ale akita se hodí i pro záchranářský výcvik a skvělých výsledků dosahuje na poli canisterapie.

Bisogni ed esigenze

Na první pohled je jasné, že akitu chrání hustá srst a nebude mít tedy problém v zimě vydržet venku, ale není to pes vhodný pro celodenní pobyt v kotci, protože by psychicky strádala. Na páníčka se fixuje a potřebuje s ním být v kontaktu.

Jedná se o poměrně velké plemeno, které potřebuje dostatek životního prostoru i množství pohybu. Ideální je pro rodinu, která bydlí v domku se zahradou, to akita hravě ohlídá. Vhodné je, pokud má svoji boudu, kam se může uchýlit, když bude sama chtít. Do bytu ji příliš nedoporučujeme.

Americká akita potřebuje důsledného pána, který ji bude vychovávat a cvičit prostřednictvím pozitivní motivace. Nebude vás slepě poslouchat, ale povely plní hlavně proto, aby vám udělala radost.

Cura e alimentazione

Cura

Kromě pravidelného vyčesávání husté srsti nevyžaduje akita speciální péči. V době línání počítejte se zvýšeným množstvím chlupů. V této době byste měli kartáčovat každý den, abyste pomohli uvolněné srsti pryč. Časté koupání není třeba. Pokud plánujete účast na výstavách, doporučujeme se poradit s chovatelem, co všechno výstavní úprava obnáší.

Akita nemá problémy s ušima či očima. Pokud se vám zdají uši špinavé, můžete doma vyčistit vhodným přípravkem, nebo si zajít k veterinárnímu lékaři. Pravidelně je nutné odstraňovat ospalky z očního okolí, na ošetření se hodí borová voda. Zuby nemají tendenci k přílišné tvorbě zubního kamene, jako je to u malých plemen, ale preventivně můžete mechanicky čistit, nebo podávat doplňky stravy, které vzniku kamene brání.

Zastřihování drápů nebude pravděpodobně potřeba až na pátý dráp, který není ve styku se zemí a nedochází tak k jeho samovolnému obrušování. Od štěněte svého psa na stříhání drápků zvykejte, je to pro ně nepříjemná činnost, tak ať to zvládají s klidem. V případě, že se vám drápky zdají delší, tak je zkraťte nebo navštivte veterinárního lékaře.

Alimentazione

Správné krmení je základem pro zdravého psa. Pokud má ve stravě vše, co potřebuje, tak nebude strádat a vyhnete se případným zdravotním komplikacím. Při krmení akity je nutné dát pozor na torzi žaludku, což je závažný zdravotní stav, který může skončit smrtí. Torzi můžete předcházet správnými stravovacími návyky, denní dávku rozdělte na dvě, po krmení nechte psa odpočívat a hlídejte aby nehltal.

Při krmení granulemi víte, že váš pes dostane do misky vyváženou krmnou dávku. Je potřeba vybírat kvalitní granule, které mají na prvním místě ve složení maso a nízký obsah obilovin, nebo jsou zcela bez nich. Pro akitu se musí jednat o granule pro velká plemena psů, ty obsahují navíc ještě přídavek chondroprotektiv, která pečují o namáhaný pohybový aparát. Dále zohledněte věk vašeho psa, větší plemena dospívají později, a proto byste měli granulemi pro juniory krmit cca do 16 až 18 měsíců věku, pak můžete přejít na dospělácké.

Další možností je krmení BARFem, jedná se o přitozenou stravu, kdy do misky servírujete syrové maso, kosti, přílohy a další doplňky. Maso koupíte ve specializovaných prodejnách, obvykle ve větší dávce a doma naporcujete a zamrazíte, takže počítejte s tím, že budete potřebovat volné místo v mrazáku. Barfování není jen tak, musíte sestavit vyvážený jídelníček, takže než se do toho pustíte, nastudujte si potřebné informace.

Salute e allevamento

Salute

Akutní stav, který se u akit může objevit, je torze žaludku. Stane se to tak, že v žaludku se nahromadí plyn a dojde k jeho přetočení a zaškrcení přívodu i vývodu z něj, což vede k dalším problémům. Důležité je odhalit torzi včas, pes může více slinit, snaží se zvracet, je neklidný, kňučí a má nafouklé břicho. V případě podezření na torzi je nutné jednat rychle a okamžitě vyhledat veterináře, který musí provést zákrok. Bohužel torze žaludku v mnoha případech končí smrtí, protože psovi již není možné pomoci. Předcházet jí můžete správnými stravovacími návyky, a to hlavně rozdělením denní dávky na 2 porce a klidovým režimem po jídle. Je také možné nechat psovi preventivně přišít stěnu žaludku, při jednoduché operaci.

K uchovnění je nutné doložit výsledky vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK). Takže toto onemocnění je sledováno. Objevit se může i dysplazie loketního kloubu (DLK) či jiné problémy s pohybovým aparátem, proto je vhodné podávat preventivně kloubní výživu.

Dalším možným onemocněním jsou oční vady, a to zejména progresivní retinální atrofie (PRA), při které postupně odumírají světločivné buňky na sítnici a končí slepotou. Vyskytnout se může mikroftalmie, tzv. syndrom malých očí, projevuje se již u štěňat od třetího týdne věku. Oči jsou zamlžené a štěně nevnímá světlo. Toto onemocnění bývá spojeno se šedým zákalem. Dalším očním onemocněním je zelený zákal, při kterém dochází k utlačování zrakového nervu, je to bolestivé a může skončit slepotou.

Dále je potřeba zmínit citlivost na některé léky nebo třeba narkózu, což souvisí s jaterní dysfunkcí, kdy játra nejsou schopná tyto látky zpracovat jako u zdravého jedince. Na vinně je zřejmě autoimunitní onemocnění. Před možným zákrokem je dobré nechat udělat předoperační vyšetření, abyste věděli, jak na tom vaše akita je.

Requisiti per la riproduzione

Chov plemene v České republice zaštiťuje American akita klub CZ, který stanovuje podmínky chovnosti. Pokud se chcete chovu věnovat, musíte si v první řadě koupit štěně s průkazem původu FCI. Již dvouměsíční štěně, které si berete od chovatele, by nemělo mít žádné hrubé vady proti standardu. Ale nikdo vám nezaručí, že se nějaká odchylka neobjeví v průběhu dospívání.

Samotný proces uchovnění není u akit příliš složitý. Absolvovat musíte bonitaci, což je speciální chovatelská akce podobná výstavě, na níž je pes odborně posouzen. Další podmínkou je členství v AA klubu. Před bonitací se musíte zúčastnit alespoň jedné klubové nebo speciální výstavy od třídy mladých, z kruhu si můžete odnést nejhůře známku Velmi dobrá.

U akit se požaduje zdravotní vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK). Rentgen je možné provádět od věku 18 měsíců. Posuzovat mohou smluvní veterináři, nebo americká OFA. Do chovu jsou zařazeni jedinci s maximálním stupněm 2/2 (nebo C/C), podle OFA je možný max. stupeň Fair. Psi, kteří byli uchovněni před 1. 11. 2010 a mají vyšší stupeň DKK, nejsou vyloučeni z chovu, ale chovný pár musí mít v součtu maximálně výsledek 6. Pokud importujete dospělého jedince z Velké Británie, tak se uznává HIP score v případě, že má pes certifikát od BVA/Kennel Club Hip Dysplasia scheme.

Využití v chovu je možné od 18 měsíců, od tohoto věku se můžete i zúčastnit bonitace. U psů není horní věková hranice stanovena, u fen je to 8. rok věku. Vylučující vady jsou definovány standardem.

Storia e origine della razza

Pokud budeme hledat předky americký akity, tak se musíme ohlédnout daleko do minulosti. Její historie je spjatá se známějším japonským plemenem akita inu. Již kolem roku 10 000 př. n. l. žili na území dnešního Japonska kočovní lovci, kteří měli jako pomocníky psy, jednalo se o primitivní psy špicovitého typu.

Japonsko bylo v průběhu věků poměrně izolované a orientovalo se pouze na obchodování s Čínou, Mongolskem a Koreou. V 16. stoletím se otevřelo obchodu se západem, ale pak přišel na 200 let útlum, který přerušilo zrušení izolace v roce 1854.

V 19. století se psi v Japonsku využívali nejen k lovu, oblíbené byly také psí zápasy. V oblasti Dewa (Akita) se vyskytoval japonský lovecký pes, který byl velice rozšířený. Docházelo k jeho křížení s mastify a tosami. Výrazným mezníkem byl rok 1908, kdy byly zakázány psí zápasy.

Velkým zásahem byla druhá světová válka, která se téměř postarala o vyhubení tohoto plemene, jelikož husté psí kožešiny se využívaly na oblečení vojáků, a proto byli všichni psi, kromě služebních ovčáků, zabaveni. Po válce tu byly 3 typy akit – akita matagi, bojové a ovčácké akity. Do USA se později dostaly akity z Dewa linie, které byly velmi oblíbené (v jejich krvi byl přilit ovčák i mastif). V roce 1956 došlo k založení amerického klubu, který americkou akitu uznal jako plemeno. Chov akity inu a americké akity se rozešel, protože Japonsko a USA si vzájemně neuznávaly průkazy původu, a tak se chov rozdělil a americká akita šla svou cestou.

Aspetto e varietà

Standard ufficiale

Celkový vzhled Jedná se o velkého robustního psa, který je harmonický, ale mohutný se silnou kostrou. Typickým znakem plemene je široká hlava ve tvaru tupého trojúhelníku, tlama je hluboká a oči poměrně malé. Uši jsou vztyčené zhruba ve stejné úrovni jako zadní část šíje a směřují dopředu.
Důležité proporce Poměr kohoutkové výšky vzhledem k délce těla je 9 : 10 u psů a 9 : 11 u fen. Hrudník je hluboký a dosahuje 50 % kohoutkové výšky. Vzdálenost od špičky čenichu ke stopu vzhledem ke vzdálenosti od stopu k týlnímu hrbolu je v poměru 2 : 3.
Výška Ideální kohoutková výška psi: 68,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm; fenky: 63,5 cmm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k výšce Psi jsou vysocí 26 až 28 palců a feny 24 až 26 palců.
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem stanovena.
Srst Patrová se silnou, jemnou a hustou podsadou, která je kratší než krycí srst. Ta je rovná, tvrdá a lehce odstávající. Krátkou srst nalezneme na hlavě, uších a v dolní části končetin. Na kohoutku a zádi je srst dlouhá asi 5 cm, což je výrazně delší než na zbytku těla. Výjimku tvoří ocas, na něm je nejbohatší a nejdelší srst.
Zbarvení Je možná jakákoliv barva typu červené, žluté, bílé a dalších, ale připouští se i strakatá a žíhaná. Barvy jsou jasné a zářivé, znaky na těle jsou vyvážené, jedinec může a nemusí mít masku nebo lysinu. Bílí (jednobarevní) psi nemají masku. Pokud je pes strakatý, tak má základní barvu bílou s rovnoměrně posazenými a velkými skvrnami, které pokrývají hlavu a více než jednu třetinu těla. Barva podsady může být rozdílná než barva krycí srsti.
Kůže Není příliš tenká, přiléhavá ani volná. Masivní hlava je v dobrém poměru k tělu. V klidu je bez vrásek, při pohledu shora je ve tvaru tupého trojúhelníku. Plochá a mezi ušima je široká. V přední části je dobře patrná čelní rýha.
Čelová rýha Patrná.
Stop Vyjádřený, ale ne příliš patrný.
Tlama Nosní houba je černě pigmentovaná a široká. U bílých jedinců jsou povoleny jasně neohraničené skvrny s nedostatkem pigmentu nebo světlý pigment, ale preferuje se vždy černá. Tlama je hluboká, široká a plná.
Pysky Černě pigmentované, nevisí. Jazyk je růžový.
Čelisti, zuby Tupé čelisti (nejsou zaoblené) jsou velmi silné. Zuby jsou v plném počtu, silné a pravidelné, skus nůžkový, ale přípustný je i klěšťový.
Oči Poměrně malé, nevystupující oči mají téměř trojúhelníkový tvar a jsou tmavě hnědé.
Víčka Okraje víček jsou černě pigmentované a těsně přiléhající.
Uši Jsou pevně vzpřímené a vzhledem k hlavě poměrně malé. Pokud ucho ohneme, tak jeho špička sahá k dolnímu okraji oka. U kořene jsou uši široké, mají trojúhelníkový tvar a špičky jsou zaoblené. Nejsou posazeny příliš nízko. Při pohledu ze strany směřují uši dopředu nad oči rovnoběžně s linií šíje. Na svalnatém a silném krku se vytváří minimální lalok. Krk je poměrně krátký a směrem k plecím se rozšiřuje. Šíje je výrazná v lebku přechází harmonicky. Je delší než kohoutková výška.
Hřbet Rovný.
Bedra Pevně osvalená.
Hrudní koš Hrudník je hluboký a široký. Žebra jsou dobře klenutá a hrudní koš dobře vyvinutý.
Břicho a slabiny Břicho je lehce vtažené. Mají silné kosti a při pohledu zepředu jsou rovné.
Plece Mohutné a silné, jsou přiměřeně šikmo uložené.
Přední nadprstí Směrem dopředu je lehce skloněné pod úhlem asi 15 stupňů vůči svislé přímce.
Tlapy hrudních končetin Kočičí tlapky jsou rovnoběžné, mají dobře klenuté prsty se silnými polštářky. Široké, mají silné kosti srovnatelné s předními končetinami.
Stehna Dobře vyvinutá, silná a při pohledu zezadu rovnoběžná.
Kolena Přiměřeně úhlená.
Paspárky Odstraňují se.
Hlezno Nevytáčí se dovnitř, ani ven, je svislé.
Tlapy pánevní Kočičí tlapky jsou rovnoběžné, mají dobře klenuté prsty se silnými polštářky. Zadní končetiny se pohybují rovnoběžně s předními, při pohybu je hřbetní linie silná, rovná a pevná. Pohyb je vydatný, přiměřeně dlouhý a plný síly. Mohutný a vysoko nasazený ocas je bohatě osrstěný, je nesen nad hřbetem nebo ke slabině. Může být ze tří čtvrtin, zcela nebo dvakrát zatočený, a to vždy na úrovni hřbetu nebo pod ní. Při zatočení ze tří čtvrtin se špička dotýká slabin. U kořene je ocas silný a široký. Pokud ho natáhneme podél zadní kočetiny, tak sahá až ke hleznu. Srst na ocase je hustá, hrubá, rovná a bohatá, ale nevytváří chochol.

Possibile confusione con

Akita-inu Obě akity jsou spjaty společnou historií, americká akita má základ v akitě inu, od které se oddělila po druhé světové válce a v USA pak šel její chov svou cestou. Na první pohled jsou si obě plemena velmi podobná. Velikost akity inu je ideálně 67 cm u psů a 61 cm u fen, tolerance je 3 cm nahoru i dolů. Americká akita měří v kohoutku 66 až 71 cm psi a 61 až 66 cm feny, takže velikost není směrodatná. Akita inu má zbarvení červenobéžové, sezamové, žíháné nebo bílé, ale nesmí chybět typické urajiro (bělavá srst po stranách tlamy, na lících, krku, hrudníku, ocasu a vnitřní straně končetin). Americká akita může mít jakoukoliv barvu typu červené, žluté, bílé, i strakatou a žíhanou.
Kai-Inu Toto plemeno je na první pohled menší a v České republice není rozšířené. Výška psů je 50 cm a u fen je to 45 cm, tolerance opět 3 cm. Akita je tedy vyšší. Kai je zbarvený černě nebo červeně žíhaně a zajímavé je, že se rodí jednobarevný a žíhání se teprve objeví během dospívání.
Hokkaido-Ken Hokkaido je na tom velikostně podobně jako kai. V kohoutku mají psi 48,5 až 51,5 cm a feny měří 45,5 až 48,5 cm. Barva bývá sezamová, tedy směs černých, červených a bílých chlupů, žíhaná, červená, černá se žlutými znaky a bílá. Spektrum je tedy poměrně široké podobně jako u akity.

Allevamenti con questa razza

Stiamo preparando una panoramica degli allevamenti di questa razza.

Cuccioli e annunci della razza

Stiamo preparando l'offerta attuale di cuccioli di questa razza.

Galleria fotografica

Stiamo preparando la galleria fotografica di questa razza.