Beagle

Panoramica

Com'è il Beagle?

Carattere e attività

Carattere

Bígl je přirozeně veselý, inteligentní, aktivní, učenlivý a činorodý pes s příznačně dobrotivou a mírnou povahou. Dokáže být ovšem i pořádně tvrdohlavý a pokud nemá dostatek pozornosti ze strany svého pána, tíhne k toulkám. Určité riziko představuje i jeho silný lovecký instinkt, při nedostatečné výchově se může stát, že narazí-li na stopu, vydá se po ní bez váhání a navzdory protestům svého chovatele; v takových případech mizí i na delší dobu zcela z dohledu. Toto hrozí zejména u štěňat, která ještě neprošla řádným výcvikem.

Bisogni ed esigenze

Bígl je pro svou přátelskou povahu velice oblíbený společník. Potřebuje dostatek pohybu a každý den byste měli vyrazit na delší procházku. Vzhledem k tomu, že se jedná původně o loveckého psa, tak si dávejte pozor na jeho lovecký instinkt. Pokud jej pouštíte na volno, Buďte v pozoru a sledujte okolí, aby se vám nezaběhl za zvěří. Z toho plyne, že je potřeba mít dokonale zvládnuté přivolání a nebo jej pro jistotu pouštět pouze na oplocených plochách.

Hodí se spíše do domu se zahradou, ale vzhledem ke střední velikosti to zvládně i v bytě. Neměl by bydlet v kotci na zahradě, protože by psychicky strádal. Potřebuje být v kontaktu se svou rodinou, rád sleduje veškeré domácí dění.

Jeho výchova a výcvik nejsou složité, i když někdy může být poněkud tvrdohlavý, dá se s ním vyjít. Věnovat se můžete různým kynologickým aktivitám. Bígl bude vděčný za veškerou společnou činnost. Co nemá příliš rád, je samota, ale naučí se na vás počkat, zatímco pracujete.

Cura e alimentazione

Cura

Jak již bylo zmíněno výše, je třeba bígla dostatečně zabavit a poskytnout mu dostatek pohybové aktivity. Vyžaduje dostatečně dlouhé procházky. Co se péče o zevnějšek týče, je bígl je poměrně nenáročný. Jeho srst nevyžaduje speciální péči srovnatelnou s některými dlouhosrstými plemeny. Dobře snáší výkyvy počasí a nestrádá výrazně v létě ani v zimě. Pravidelnou péči vyžadují jeho dlouhé uši, které je třeba čistit nejen zvnějšku, ale také podrobovat zevrubné kontrole zvukovod, zda se v něm nevyskytuje zánět.

Salute e allevamento

Salute

Průměrná délka života: 13 let

Stejně jako u jiných psích plemen, i u bíglů se objevují některá dědičná onemocnění. Mezi nejčastější zaznamenané patří autoimunitně podmíněná hypotyreóza, která se projevuje zpravidla v relativně nízkém věku psa, většinou u psů mladších dvou let. Klasickými příznaky hypotyreózy jsou: Nadměrný sklon k obezitě bez jakýchkoliv vnějších podnětů, kožní infekce a problémy se suchou srstí, časté a opakující se onemocnění uší, nesnášenlivost některých potravin až neplodnost. U bíglů byl zaznamenán rovněž výskyt epilepsie, přičemž o něco nižší počet případů byl monitorován u fen ve srovnání se psy. Stejně jako u člověka se u bígla projevuje epilepsie náhlými záchvaty různé časové intenzity. Můžou trvat pár vteřin i hodin, při extrémně dlouhých záchvatech dochází až k úhynu psa. Někdy se naopak můžou epileptické záchvaty objevit pouze ojediněle a již se po zbytek života neopakují. Tyto záchvaty se u bígla vyznačují stavem, kdy pes leží na zemi v pozici na boku, končetinami pohybuje jako při běhu, někdy vydává neobvyklé zvuky, záchvat přitom zpravidla provází samovolné kálení a močení. Mezi další dědičně podmíněné choroby patří pupeční kýla, prasknutí ploténky a různá oční onemocnění (glaukom, nadměrná produkce slz, nedostatečná produkce slz, atrofie sítnice, problémy s dolním a třetím víčkem, ad.).

Storia e origine della razza

Ohledně původu názvu bígla existuje několik teorií. Podle jedné z nich je pojmenování tohoto plemene odvozeno od francouzského slova „begueule“ a odkazuje k typickému, melodickému a vydatnému štěkotu, kterým se bígl vyznačuje, především pracuje-li ve smečce (někdy se hovoří dokonce o zpěvu bígla). Termín může pocházet také z původně keltského slova „beag“, kterým Normané označovali malého loveckého psa. Podobný termín se ostatně objevuje i v jednom z Shakespearových děl, Večeru tříkrálovém.

Bígl je nejmenším anglickým honičem, který byl vzhledem ke své malé velikosti a skvělým vlastnostem a schopnostem tradičně používán ve smečkách při lovu zajíců. Dávný předchůdce bígla doprovázel dokonce již normanské lovce v 11. století a jeho původ lze vystopovat dokonce až do doby starověkého Řecka. Právě Normané tehdejší bígly patrně dovezli do Anglie, kde se toto plemeno zdárně vyprofilovalo do dnešní podoby. Mimořádně si ho oblíbila i zdejší královská rodina. Bíglové byli chováni na dvoře Alžběty I., Viléma III. Oranžského a dlouhé řady dalších význačných panovníků. V dobách, kdy šlechta holdovala štvanici, existoval předchůdce dnešního bígla, který byl tak malý, že ho lovci bez problémů vozili v sedlové brašně nebo i v kapse. Tito malí předkové dnešních bíglů byli užitečnými pomocníky lovců, kteří se pohybovali pěšmo, již ve 14. století. Minivarianta bígla, tzv. kapesní bígl, již dnes neexistuje, i když se občas rodí výrazně menší štěňata a velikost dnešního bígla kolísá v poměrně velkém rozmezí.

V roce 1860 byl bígl poprvé představen na výstavě v Birminghamu. Tehdy ještě nezpůsobil větší rozruch a byl stále dělen na dva typy – bígla dnešní velikosti a již zmiňovaného kapesního bígla. V roce 1895 byl ve Velké Británii založen Klub chovatelů bíglů (The Beagle Club). Zanedlouho poté se bígl dostal i do USA, kde si postupně získal všeobecnou oblibu.

Aspetto e varietà

Standard ufficiale

Possibile confusione con

Bígl-Harier Toto poměrně nové plemeno je populární zejména v zemi svého vzniku, ve Francii. Od bígla, který se výrazně podílel na jeho vzniku, jak vyplývá již z jeho názvu, se bígl-harier liší vyšším vzrůstem a hmotností. Vyznačuje se větší obratností.

Basset Hound Někteří lidé si téměř notoricky pletou bígla s bassetem a to přesto, že postavou se tato dvě plemena dost výrazně liší. Na vině je patrně jednoduchý fakt, že názvy obou plemen začínají na stejné písmeno a barevné varianty obou plemen jsou si poměrně dost podobné. Basset Hound je ovšem narozdíl od bígla výrazně nižší a delší postavy a je ještě o poznání robustnější.