Greyhound

Overview

What is the Greyhound like?

Temperament and activity

Temperament

Greyhound je velmi milý rodinný společník, který je citlivý a empatický, vnímá situaci v rodině i vaše rozpoložení, nesnáší hádky a napjatou atmosféru. Má velmi rád děti a dokáže se k nim chovat velmi jemně, akorát je nutné ohlídat děti, aby mu neublížily, zejména jeho končetiny jsou náchylné na úrazy.

K cizím lidem může být rezervovaný, ale ne agresivní. Je přátelský a brzy pozná, kdo je váš kamarád a s kým se může družit. S jinými psy také nemá problém, horší je to s dalšími mazlíčky, a to zejména pokud se jedná o menší zvířata, která se rychle pohybují, to se v anglickém chrtovi může vzbudit lovecký instinkt.

Jedná se o velmi inteligentní plemeno, povely chápe velmi dobře, ale je nezávislý, a proto může být výcvik náročnější. Je potřeba, abyste ho pochopili a pečlivě socializovali. Určitě je nutné ho naučit základní poslušnost, aby byl ovladatelný, vše by mělo probíhat formou pozitvní motivace, na fyzické tresty či křik zapomeňte, greyhound je velmi citlivý a mohlo by to nalomit jeho psychiku.

Needs and requirements

Toto plemeno musí bydlet doma, pobyt venku není kvůli krátké srsti možný. Potřebuje dostatek pohybu, ale i tak může bez problémů bydlet v bytě. Měl by mít nějaké své místo, kde si může v klidu odpočinout.

Vzhledem k tomu, že je citlivý, potřebuje být na blízku své rodině. Není vhodné, aby byl izolovaný od veškerého dění. Rád s vámi bude odpočívat na gauči, pokud ho předtím dostatečně unavíte při fyzické aktivitě.

Při výchově i výcviku budete potřebovat dostatek porozumění, protože greyhound je někdy až moc samostatný a jedná podle sebe. Nehodí se pro netrpělivé páníčky, kteří vyžadují 100% poslušnost.

Care and nutrition

Care

Srst greyhounda není na péči náročná, stačí, když si domů pořídíte gumové hřbílko nebo rukavici a občas s tím pejska projedete. Jednoduché to budete mít i v případě, že se plánujete účastnit výstav, nečekají vás žádné hodinové přípravy, než půjdete do kruhu. Celkově je greyhound velice čistotný.

Právě kvůli krátké srsti musíte počítat s tím, že když je venku chladněji, je potřeba greyhounda oblékat. Oblečky by měly být funkční, aby chránily důležité partie. Aby vám chrt neprochladl, budete muset v zimě i zkrátit procházky.

Od štěněčího věku zvykejte svého psa na stříhání drápů, abyste s tím v dospělosti neměli problémy. Pravidelně jejich délku kontrolujte a v případě potřeby zkraťte. Hlavně nezapomínejte na pátý dráp na předních tlapkách, který se vůbec neobrušuje.

Bez ohledu na to, jaké plemeno si pořídíte, tak byste měli kontrolovat oční okolí a v případě potřeby vyčistit, aby tam nezůstávaly zaschlé ospalky. Na zubech se může tvořit nepříjemný zubní kámen, který posléze odstraňuje veterinární lékař v narkóze, proto byste to neměli nechat zajít tak daleko a o zuby pravidelně pečovat, čistit je můžete mechanicky, nebo sáhnout po doplňcích stravy.

Health and breeding

Health

Toto plemeno není zatíženo dědičnými chorobami, o čemž svědčí i to, že k uchovnění nejsou povinná žádná vyšetření, stačí pouze absolvovat bonitaci. Pokud ovšem přihlédneme k tělesné stavbě, tak je jasné, že je náchylný na úrazy končetin. Zejména při sportování si může vás pes špatně šlápnout a zlomenina je na světě. Objevit se mohou i problémy s klouby, a to zejména jejich opotřebení, proto je vhodné podávat preventivně po celý život kloubní výživu.

Zejména u výstavního typu greyhoundů se může objevit polyneuropatie, což je neurologické onemocnění, které způsobuje bolestivé svalové křeče, slabosti a sníženou citlivost. Onemocnění je rychlé, první příznaky se objevují ve věku 3 až 9 měsíců a postižení jedinci se následně musejí utratit, aby netrpěli. V dnešní době není možné nemoc vyléčit, ale chovné jedince můžete nechat testovat. Při genetickém vyšetření se zjistí, zda je pes přenašečem, pokud se pak spojí dva přenašeči, ve vrhu se objeví nemocná štěňata. Bohužel toto vyšetření zatím není k uchovnění povinné a záleží tak na každém chovateli, zda ho nechá u svých psů provést.

History and origin of the breed

Historie greyhoundů je velice bohatá a tím nemyslíme na informace jako spíše na dobu, po jakou plemeno existuje. Jeho předci byli chrti, kteří jsou vyobrazení na egyptských hrobkách a chovali se již ve starověku asi před 4 tisící lety. Ze stejných chrtů se později vyvinul i např. faraonský pes.

Do Evropy, přesněji na britské ostrovy se tito chrti dostali s Kelty. Díky svým jedinečným loveckým vlastnostem byli velmi oceňováni. Při lovu zajíců jim nemohl nikdo konkurovat. Jak to dříve bývalo zvykem, tak vlastnictví takových psů bylo výsadou šlechty, která se také zasloužila o další šlechtění plemene.

Od 19. století se greyhound rozdělil v postatě na dvě linie a je tomu tak dodnes, i když to není nic oficiálního, co bychom mohli najít např. ve standardu. První typ je výstavní a je u něho kladen důraz zejména na exteriér, což je na úkor nejen loveckých, ale někdy i povahových vlastností. Druhou variantou je sportovní či lovecký greyhound, u něhož naopak není důležitý exteriér (který ale samozřejmě musí být stále v rámci standardu), ale na prvním místě jsou jeho schopnosti. Zajímavé je, že jedinci z těchto dvou linií se mezi sebou nepárují.

Ve 20. století byli greyhoundovou hlavní aktivitou dostihy, ale je potřeba si uvědomit, že původně byl šlechtěn pro lov. Na dostizích s nimi nebylo zacházeno příliš přívětivě, sloužili hlavně k výdělku, a proto začaly dostihy postupně upadat. Později se situace relativně stabilizovala.

Dostihy tito psi samozřejmě běhají stále, ale dnes existují organizace, které zprostředkovávají adopce vysloužilých závodních psů, kteří už „jdou do důchodu“, a hledají jim nové domovy, aby mohli v klidu strávit zbytek života opečovávaní svou rodinou. Se závody končí kolem 4 až 6 let věku, jedná se tedy ještě o poměrně mladé psy. V dnešní době jsou to hlavně společníci a mazlíčci. Páníčci se s nimi rádi účastní coursingů, což je běhání za střapcem (simulovanou kořistí) v terénu.

Appearance and varieties

Official standard

Easily confused with

Whippet Na první pohled se jedná o velice podobného psa, zásadní rozdíl je ve výšce. Whippet měří 47 až 51 cm u psů a 44 až 47 u fen. U greyhounda je to o poznání více, kohoutková výška psů dosahuje 71 až 76 cm a u fen 68 až 71 cm. Whippet se může objevit ve všech barvách i jejich kombinacích, anglický chrt nemá tak široké spektrum, v jeho případě se jedná o tyto konkrétní barvy: černou, bílou, červenou, modrou, světle žlutohnědou, pískovou, žíhanou a kombinaci všech těchto barev s bílou.

Španělský chrt Galgo má pravděpodobně stejného předka jako greyhound. Kohoutková výška nám při jejich rozlišování moc nepomůže, protože se liší naprosto nepatrně, zatímco galgo má rozpětí 60 až 70 cm, tak u greyhounda je to 68 až 76 cm. Zbarvení je u galga upřednostňováno v tomto pořadí: plavé či žíhané, černé, černé skvrnité, v tmavých odstínech žluté, skořicové, žluté, červené, bílé a nebo skvrnité. Pro galga je typický ocas se srpovitým tvarem, který má na konci vyjádřený háček směřující do strany. Ocas je zatažený mezi nohy a háček dosahuje téměř na zem před zadními končetinami.

Azavak Výška nám opět jako rozeznávací znak moc neposlouží, azavak měří od 60 do 74 cm a greyhound od 68 do 76 cm. Azavak má téměř vodorovnou horní linii, což je v kontrastu s greyhoundovými klenutými bedry hezky patrné. Jeho hlava je lehká a elegantní, na ocase mívá bílou špičku. Jeho zbarvení je možné plavé se žíháním nebo bílými znaky – ty se objevují na končetinách.