CZ CZ — Czech SK SK — Slovak DE DE — German AT AT — German PL PL — Polish HU HU — Hungarian FR FR — French IT IT — Italian ES ES — Spanish PT PT — Portuguese NL NL — Dutch BE BE — Dutch LU LU — French IE IE — English DK DK — Danish SE SE — Swedish FI FI — Finnish EE EE — Estonian LV LV — Latvian LT LT — Lithuanian RO RO — Romanian BG BG — Bulgarian HR HR — Croatian SI SI — Slovenian GR GR — Greek CY CY — Greek MT MT — Maltese GB GB — English
All breeds

Miniature Schnauzer

FCI group 2 — Pinscher and Schnauzer, Molossoid and Swiss Mountain and Cattledogs Standard No. 183 Small
Click the stars to rate how much you like this breed. We show the average of all visitor votes.
Miniature Schnauzer

Overview

Výška v kohoutku psi: 32,5 cm, fenky: 32,5 cm
Hmotnost psi: 6 kg, fenky: 6 kg
Délka života 12 - 15 roků
Země původu Německo
Vznik plemene 19. století
Původní využití Krysař, hlídač

What is the Miniature Schnauzer like?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno je vhodné pro lidi, kteří vědí, co péče o psa obnáší a ideálně mají již předešlou zkušenost s výchovou či výcvikem.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Plemeno můžete chovat v bytě, ale musíte mu dopřát vše, co potřebuje.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Toto plemeno není vhodné pro pobyt venku, musí bydlet doma a na zahradě se rádo proběhne.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno mohou mít i alergici, a to za dodržení určitých podmínek.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Tento pes se příliš pro seniory nehodí.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Tento pes nemá s dětmi problém a může jim být kamarádem, ale je nutná důkladná výchova, jak dítěte, tak i psa.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Toto plemeno není ke kočkám příliš vhodné.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Tento pes nemá problém ujít i větší vzdálenosti a rád vám bude dělat společníka.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Toto plemeno vydrží doma samo, pokud jej k tomu povedete již od štěněčího věku.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Tento pes v chladném počasí vydrží, ale raději má vyhřátou postel svého pána.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Tento pes má teplé počasí rád.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Tento pes je velmi citlivý, v některých situacích může působit až přecitlivěle.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes se učí dobře.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Toto plemeno je velmi chytré.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes rád žvýká, proto byste v jeho dohledu neměli nechávat věci, které jsou pro vás důležité a naopak mu poskytněte dost hraček.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Toto plemeno může být dobrým hlídačem.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Toto plemeno téměř nelíná.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Tento pes příliš neslintá.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Tento pes vyžaduje poměrně dost péče.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. Tento pes může trpět obezitou, a proto dbejte na kvalitní stravu.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Toto plemeno je poměrně oblíbené, ale ne každý jej na první pohled pozná.

Fun facts

  • Dnešní oficiálně uznávané barevné variety malého knírače prodělaly postupně dosti komplikovaný vývoj. Zcela původně, na počátku formování dnešní podoby plemene, byl běžný výskyt různobarevných štěňat dvou stejně barevných rodičů, z nichž se pouze obtížně vybírali jedinci odpovídající kýženému barevnému standardu. Nešvarem oblíbené variety pepř a sůl byly dlouhou dobu bílé znaky odlišné velikosti. Část chovatelů se je snažila prosadit do standardu, ale neuspěla. Černo-stříbrná varieta, která není povolena u středního ani velkého knírače, byla uznána až podstatně později, v průběhu 80. let 20. století. Tehdy se stalo součástí standardu rovněž bílé zbarvení malého knírače.
  • Za zmínku stojí také fakt, že malý knírač je v USA řazen mezi teriéry, což je pro nás vzhledem k historickému kontextu poněkud nezvyklé.

Temperament and activity

Temperament

Malý knírač je veselý šibal a ochranářský solida v jednom. Patří mezi dlouhodobě nejoblíbenější plemena nejen v domovském Německu, ale také v Anglii a USA. Zaujme hned na první pohled svým mohutným knírem, jenž mu vysloužil jeho současný název, a nápadným obočím. Obojí mu dodává nezaměnitelný vzhled, stejně jako jeho dvěma větším kolegům – střednímu a velkému knírači. Oproti nim je ale malý knírač lépe ovladatelný a hodí se dobře i do menšího městského bytu. Samozřejmě za předpokladu, že mu poskytneme dostatek pohybu.

Tento veselý a inteligentní pes je o něco klidnější než angličtí teriéři, přitom však nepostrádá jejich příznačnou jiskru a dostatek elánu. Každý správně zadaný úkol je pro tohoto pracanta vítanou výzvou. Malý knírač je akčním extrovertem, který nezkazí žádnou legraci. Vytknout mu lze snad jedině jistou tvrdohlavost. Ke své lidské smečce si vytváří úzké pouto a je velmi oddaný. Citlivě vnímá dění v ní, spory v rodině na něj nepůsobí dobře, mohou být dokonce spouštěčem zvýšené nervozity u psa.

Typický zástupce tohoto plemene je srdnatý a nebojácný, opravdový psí hrdina. Je to velký pes v malém těle, což ho může v kontaktu s jinými psy občas dostat do potíží. Zpravidla vystupuje v kontaktu s nimi nadmíru odvážně a sebejistě. Ba co víc, pokud jsou vyprovokováni, můžou někteří malí knírači, zejména při nedostatečné socializaci ve štěněčím věku, vykazovat ochotu k účasti na vzájemné potyčce s jinými psy.

Malý knírač je za každých okolností skvělým a nesmlouvavým hlídačem. K cizím lidem je rezervovaný. Nepatří mezi psy, kteří by případného zloděje radostně uvítali oblízáním obličeje a výzvou ke hře. Když chce, dokáže být navzdory malému vzrůstu dost hlasitý, což možná nepotěší některé sousedy. S dětmi vychází při správném vedení obou zúčastněných stran skvěle, záhy se stává jejich věrným přítelem a kumpánem.

Vzhledem k původnímu využití k lovu hlodavců přetrvává u zástupců tohoto plemene lovecký instinkt a jejich soužití s drobnějšími domácími mazlíčky může být poněkud problematické. Chovat zároveň s malým kníračem například křečky nebo morčata a nechat je spolu o samotě je více než riskantní. Jestliže obývá naši domácnost kočka, je nutné ji s pejskem důkladně seznamovat od jeho útlého štěněčího věku.

Exercise and activity

Ačkoliv je tento pes malý nejen podle názvu a často se tak stává společníkem obyvatel městských bytů, nejedná se o žádného polštářového povaleče. Malý knírač přímo prahne po akci, pravidelný pohyb a mentální stimulace jsou pro něj naprosto nezbytnou součástí každodenního života. Je proto vhodný pouze do aktivní rodiny, která mu poskytne dlouhé procházky a spoustu zábavy ve formě psích sportů a výcviku různých triků. Představuje ideálního společníka pro někoho, kdo hledá malého sportovního psa i do nepohody.

Zástupci tohoto plemene bývají často neunavitelní a nadšení aportéři, kteří i v pokročilém věku přinášejí svému pánovi míček doslova do umdlení. Díky svému nadšení pro akci a bystrosti se uplatňují v mnoha sportovních disciplínách. Agility je pro malého knírače to pravé, stejně jako obedience, různé zkoušky poslušnosti, zejména pachové zkoušky. Vzhledem k nadprůměrně dobrému čichu jsou knírači využíváni bezpečnostními složkami při vyhledávání drog.

Needs and requirements

Malý knírač je díky své velikosti ideálním psem do městského bytu, ale nemyslete si, že je to lenoch, který se s vámi bude jen válet na gauči. Pokud bydlí v bytě, potřebuje alespoň jednu delší procházku denně, na které se mu budete aktivně věnovat, nebo třeba můžete vyrazit do parku aportovat.

Může samozřejmě bydlet i v domku se zahradou, ale není to pes, který může bydlet venku. Potřebuje být v blízkém kontaktu se svou rodinou, aby psychicky nestrádal. Zahradu ocení a může si na ní hrát společně s dětmi. Jejich soužití bývá bezproblémové a knírač je má rád. Aby z knírače vyrostl vyrovnaný pes, tak je nutná důsledná socializace. Někdy může být tvrdohlavý, takže potřebuje páníčka, který si s ním poradí a bude vědět, jak na něj. Při zanedbané výchově nebude knírač milým společníkem.

Care and nutrition

Care

Vzhledem ke své vysoké inteligenci se malý knírač učí rychle. Jedinou překážkou při výcviku může představovat jeho svéhlavost, kvůli které je třeba se občas obrnit obrovskou trpělivostí a za pomoci vhodného přístupu ji minimalizovat. Ujedou-li nám nervy a budeme na tohoto psa hrubí, bude si to dlouho pamatovat. Při zachování striktně pozitivních metod, v kombinaci s patřičnou důsledností, je malý knírač schopen naučit se s dokonalostí sobě vlastní reagovat na dlouhou řádku povelů. Sklízí úspěchy při všemožných zkouškách poslušnosti a dovedností, neboť pro tohoto psa naprosto sedí definice „malý, ale šikovný“.

Malý knírač je pes, jenž patří do domu či do bytu, po bok svých pánů. Při dlouhodobém umístění ve venkovním prostředí je ohroženo jeho zdraví. Zástupci tohoto plemene inklinují při trvalém vystavení nízkým teplotám k onemocněním urinální soustavy různého stupně závažnosti. Navíc by byl venku pes po většinu času izolován od své lidské smečky, což je v přímém rozporu s jeho životní potřebou být s rodinou v úzkém kontaktu a vždy se včas ocitnout ve středu aktuálního dění.

Již od brzkého věku zvykáme našeho psa na pravidelnou péči o srst. Malý knírač líná pouze minimálně, což je skvělou zprávou pro všechny, kteří si zakládají na co nejmenším výskytu chlupů válejících se všude po bytě. Osrstění však vyžaduje specifickou údržbu, aby byl zachován jeho perfektní vzhled a kondice. Psa kartáčujeme alespoň jednou týdně, pokud má měkčí srst, i v častějších intervalech. Vhodnými pomůckami jsou drátěný hřeben a kartáč.

Zvláštní pozornost vyžaduje největší pýcha malého knírače – jeho impozantní vous. Zkontrolujeme po každém krmení, zda na něm neulpěly zbytky jídla, pokud je znečištěn, srst v těchto místech opatrně očistíme.

Několikrát ročně, zpravidla v půlročním či čtvrtročním intervalu, je zapotřebí srst upravit tzv. trimováním. To spočívá v důsledném vytrhání starých odumřelých chlupů po směru jejich růstu. U malého knírače by se s touto procedurou mělo začít již ve štěněčím věku, nejpozději ve věku šesti měsíců, kdy už došlo k výměně srsti. K průběžné úpravě srsti kromě oblastí vousu a končetin používáme tzv. trimovací nůž, který je vedle strojku a nůžek nezbytnou pomůckou každého chovatele knírače.

Jelikož nepovedená úprava srsti může vzhled psa značně negativně ovlivnit, zatímco správně provedený střih má za výsledek dokonce i zvýraznění požadovaného barevného odstínu, není od věci se obrátit na profesionální kadeřnický salon pro psy. Zvláště, máme-li výstavní tendence. Pes musí být zvykán na manipulaci s jeho srstí už od štěněte, taková průprava nás v budoucnu ušetří mnoha starostí.

Nedílnou součástí péče o psa je pravidelná kontrola ušního zvukovodu a odstraňování přebytečných chlupů z těchto tělesných partií. Pečujeme o psí chrup, a to buď mechanickým čištěním zubů speciální pastou a kartáčkem několikrát týdně, nebo přidáním čistícího přípravku do vody. Nezapomínáme také na odměňování psa ve formě žvýkacích pamlsků, které mají také čistící efekt. Drápky stříháme pravidelně, aby nedošlo k jejich přerůstání, které následnou péči o ně pouze komplikuje, neboť při zanedbání v tomto ohledu dochází k prorůstání cévy stále blíže ke špičce drápku.

Nutrition

Krmivo vybíráme s rozvahou, neboť právě správná výživa představuje základní stavební kámen pro adekvátní vývoj psa ve štěněčím věku a závisí na něm jeho pevné zdraví v průběhu celého života. U chovatele, od něhož si štěně pořizujeme, se ještě před převzetím psa informujeme o konkrétním druhu krmiva, kterým byl náš nový pejsek doposud stravován. Alespoň v prvních dnech jeho pobytu u nás krmíme štěně stejně, jako bylo do té doby zvyklé. Jestliže se rozhodneme pro změnu krmiva, přimícháváme nové krmivo do původního postupně, abychom pejskovi nezpůsobili náhlou změnou nepříjemné trávicí potíže.

Kromě v současnosti nejvíce preferovaného granulovaného krmiva můžeme zvolit stravu ve formě masových konzerv nebo kapsiček pro psy nebo barfování (krmení syrovým masem). Většina chovatelů psů tyto dvě formy potravy pro psy libovolně kombinuje a míchá dohromady, názory na zdravotní prospěch psa při takové praxi se ale různí. Strava připravovaná doma je poněkud problematická z hlediska obtížnosti odměření krmné dávky s obsahem potřebného množství nezbytných živin v denní dávce.

V případě malého knírače hraje z hlediska finanční náročnosti pořizování krmiva pozitivní úlohu malá velikost psa. Tím spíše bychom měli zapomenout na jakákoliv podezřele levná pseudokrmiva ze supermarketů a dopřát svému psímu mazlíčkovi nejkvalitnější dostupné krmivo na trhu. Vzhledem k jeho relativně malým nárokům na denní dávku krmiva nás jeho stravování ani tak rozhodně nezruinuje. Zajistíme mu tak dobrou zdravotní kondici a dostatek energie pro každý nový vzrušující den plný aktivit.

Health and breeding

Health

Průměrná délka života: 14 let.

Malí knírači se všeobecně těší dobrému zdraví. Někteří zástupci plemene se dokonce dožívají nadprůměrného věku. Jsou známi jedinci, kteří se dožili úctyhodných osmnácti let. Přesto byl u malého knírače, stejně jako u ostatních psích plemen, zaznamenán výskyt určitých chorob ve vyšší míře. Jedná se o souhrn několika očních onemocnění (šedý zákal, entropium, progresivní retinální atropie), von Willebrandovu nemoc (psí podoba hemofilie) a obtíže s ledvinovými kameny, na které je malý knírač více náchylný.

Zodpovědní chovatelé se dlouhodobě snaží udržovat a zlepšovat zdravotní kondici plemene cíleným výběrem chovných jedinců, kteří jsou prosti jakýchkoliv dědičně předávaných onemocnění či nežádoucích odchylek od požadovaného standardu. V obdobích zvýšené popularity plemene přesto bohužel došlo k porušení této praxe v podobě nevhodného křížení. To mělo za následek vyšší výskyt některých zmiňovaných chorob, jež jsou geneticky podmíněny, u dalších generací plemene.

Breeding requirements

Podmínkou pro řádné uchovnění psa je úspěšné absolvování bonitace, která představuje klíčový nástroj pro zachování kvalitního chovu plemene. Bonitace je organizována příslušným chovatelským klubem. Mohou se jí zúčastnit zdraví psi starší patnácti měsíců, kteří absolvovali klubovou výstavu s výsledkem nejhůře velmi dobře. Každý pes musí mít dobře čitelné tetovací číslo nebo čip. Během bonitace je pes odborně posuzován bonitační komisí, která je pod záštitou Klubu chovatelů kníračů České republiky složena alespoň ze dvou členů – rozhodčího pro exteriér a příslušného poradce chovu.

V rámci bonitace je posuzován exteriér psa, ale také povahové vlastnosti daného jedince. Je hodnoceno chování psa v průběhu bonitačního řízení. Pes se musí chovat klidně a nekonfliktně při posuzování zevnějšku ze strany komise, které obnáší jak pohyb v kruhu, tak i změření jeho tělesných proporcí a prohlídku chrupu. Součástí povinné zkoušky povahy jsou rovněž modelové situace, v nichž jsou sledovány reakce psa na větší skupinu lidí a na výstřel ze vzdálenosti 20 metrů. Tzv. zkouška odvahy je nepovinnou součástí bonitace. Obnáší modelové přepadení a zadržení s protiútokem.

Mezi vylučující vady patří u malého knírače jakékoliv vrozené vývojové vady, nesprávný skus zubů (podkus, předkus, skus zkřížený), výrazně vadné držení těla, nevyhovující druh osrstění, zbarvení srsti neodpovídající standardu, odchylky od standardem stanovené větší než 2 cm, behaviorální abnormality (přílišná bázlivost, nedůvěřivost, nervozita nebo agresivita).

History and origin of the breed

Prastaré předky malého knírače bychom nalezli mezi loveckými pinčovitými psy, kteří se v průběhu staletí postupně více či méně diferenciovali v závislosti na oblasti výskytu. V Anglii byli z původních pinčů vyšlechtěni teriéři. Ti měli často stejné uplatnění jako kontinentální pinčové, velmi oblíbení na území dnešního Německa. Mezi běžně vykonávané činnosti těchto psů patřilo lovení hlodavců. K tomuto účelu byli používáni i pinčové, z nichž vznikli dnešní velcí, střední a malí knírači.

Podoba pinčů chovaných v Německu se dlouho lišila oblast od oblasti. V jižním Německu se tradičně uplatňovali pinčové velkého vzrůstu s vydatnou srstí coby psi místních farmářů i řezníků. Avšak zcela nejstarším a patrně nejuniverzálněji využívaným pinčem byl pes středního vzrůstu, jenž je zobrazen již na obrazech malířských mistrů z 15. a 16. století. Kromě využití k eliminaci hlodavců ve stájích a přilehlých prostorách sloužili tito psi jako věrní a spolehliví hlídači. Často doprovázeli vozky na jejich cestách, což vyžadovalo značnou vytrvalost.

Na přelomu 19. a 20. století začala být vyvíjena systematická snaha o vytvoření jednotného plemene malé velikosti, které by přitom nepostrádalo všechny kladné fyzické a povahové atributy příslušející větším kníračům. V té době stále existovala řada různorodých typů těchto psů, kteří se nápadně lišili jak ve velikostních proporcích, tak strukturou srsti. U zrodu malého knírače stál kromě zástupců větších rázů knírače také opičí pinč a malý hladkosrstý pinč. Spekuluje se i o vlivu pudla.

Zatímco střední knírač byl již v roce 1879 oficiálně představen na prestižní výstavě psů v Hannoveru, přičemž standard tohoto plemene byl vyhotoven o rok později, malý knírač si coby samostatné a jednotné plemeno musel na svou chvíli slávy ještě nějaký ten rok počkat. Též dnešní pojmenování plemene bylo pevně ukotveno až mnohem později. Ještě ve dvacátých letech 20. století byl malý knírač běžně označován jako drsnosrstý hrubosrstý pinč. Především po 2. světové válce získalo plemeno značnou popularitu.

Appearance and varieties

Official standard

Celkový vzhled Malý pes elegantního vzhledu, drsnosrstý, poněkud podsadité postavy. Je dokonalou zmenšeninou větších kníračů, postrádá jakékoliv nedostatky spojené s miniaturizací.
Důležité proporce Délka trupu psa a jeho výška v kohoutku se přibližně shodují, což zajišťuje na první pohled dobře patrnou kvadratickou stavbu těla. Délka hlavy psa měřená od špičky čenichu k týlnímu hrbolu se shoduje s jednou polovinou délky psího hřbetu.
Výška Ideální kohoutková výška psi: 32,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm; fenky: 32,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Hmotnost psi 6 kg tolerance: +2 kg, -2 kg; fenky: 6 kg tolerance: +2 kg, -2 kg
Srst Tvrdá, drátovitá, dosti hustá, opatřená vydatnou podsadou. Krycí srst musí být adekvátně dlouhá, drsná a těsně přilehlá k tělu. Je prosta zvlnění i rozježení. V ušní a čelní partii dorůstá menší délky než na zbytku těla. Na všech končetinách je o něco měkčí než jinde na těle. Typickým a nezaměnitelným znakem knírače je jeho nepříliš jemný vous na tlamě a rovněž výrazné obočí nad očima.
Zbarvení Existují čtyři barevné variety malého knírače: pepř a sůl, černá s černou podsadou, čistě bílá s bílou podsadou a černo-stříbrná. U barevné variety <strong>pepř a sůl</strong> je preferován středně barevný odstín se stejnoměrně rozloženým zbarvením, důležité je zřetelné pepření krycí srsti a výskyt šedé podsady. Povoleny jsou barevné odstíny široké škály, od stříbřitě šedé po tmavě ocelovou šeď. Vždy musí být přítomna zřetelná tmavá maska, korespondující harmonicky s daným odstínem. Nežádoucí je výrazný výskyt bílé na hlavě, hrudi či končetinách. <strong>Černo-stříbrná</strong> varieta je opatřena černou podsadou a krycí srstí stejné barvy. Černé musí být také čelo, vnější část uší a šíje psa. V oblasti na lících, nad očima, na vousech, v hrudní partii zepředu, na hrdle, na tlapkách, na nadprstí předních končetin, na vnitřní straně zadních končetin a okolo řitního otvoru jsou umístěny bílé znaky, přičemž na hrudi mají podobu dvou trojúhelníků. Mnoho lidí si myslí, že <strong>bílé zbarvení</strong> je albín, ale není tomu tak. Srst bílého knírače je zcela bez pigmentu, tedy neobsahuje bílou barvu ale je bezbarvá. Mezera v rohovité vrstvě chlupu je vyplněna vzduchem místo barvivem. To má za následek, že toto zbarvení je bílé. Chlup bílého knírače má menší tvrdost a srst je mnohem jemnější než u jiného zbarvení. Bílý knírač ač neukládá barvivo do srsti je pigmentovaný. Pigment se ukládá do kůže. Pokud má bíle zbarvený jedinec červený pigment feomalinin může se u nich objevit červený úhoří pruh na zádech.
Kůže Těsně přilehlá.
Lebka Protaženého tvaru, mohutná, ale zároveň poplatná celkové robustnosti psa. Týlní hrbol není silně vystouplý, čelo je ploché. Absence vrásek.
Stop V kontrastu s nápadným obočím je jasně vyjádřen.
Tlama Zakončena tupým klínem.
Pysky Pevně a hladce přilehlé, černě pigmentované. Koutky jsou uzavřené.
Čelisti, zuby Čelisti silné, opatřené v dospělosti kompletním, jasně bílým chrupem o 42 zubech. Příkladný nůžkový skus.
Líce Nesmí být přespříliš silně vyvinuté a narušovat typický tvar hlavy, žvýkací svaly jsou však dostatečně silné.
Oči Oválného tvaru, velikosti střední, uložené tak, že směřují vpřed. Barvy tmavé, energického výrazu.
Víčka Dobře přilehlá.
Uši Tvaru písmene V, překlopené, nesené stejnoměrně a nasazené relativně vysoko. Vnitřní okraj ucha by měl přiléhat k líci. Krční partie se vyznačuje ušlechtilostí. Krk je dobře osvalený a silný, avšak zároveň štíhlý, ušlechtile klenutý, velikostně odpovídající celkovému vzrůstu psa. Přechod v kohoutek je pozvolný a harmonický.
Horní linie Patrný je lehký pokles směrem dozadu.
Kohoutek V rámci horní linie je jejím nejvyšším bodem.
Hřbet Krátký, jemně spáditý.
Bedra Silná, krátká, značné hloubky. Kompaktní vzhled psa zajišťuje krátká vzdálenost kyčle a nejspodnějšího žeberního oblouku.
Záď Lehce zaoblená.
Předhrudí Výrazné.
Hrudní koš Hrudník je přiměřeně široký, žebra ploše klenutá. Hruď se vyznačuje oválným průřezem a délkou až k úrovni loktů.
Břicho a slabiny Břicho adekvátně vtažené.
Spodní linie Patrné elegantní prohnutí ve spodní linii. Z přední strany rovné, mohutné, navzájem umístěny v dobré vzdálenosti od sebe.
Plece Lopatka uložená šikmo, skloněná dozadu, pevně přilehlá k hrudníku, solidně osvalená.
Nadloktí Osvalené a silné, přilehlé k trupu.
Lokty Dobře přilehlé. Absence vbočení či vybočení.
Předloktí Rovné, silné a svalnaté.
Zápěstí Silné.
Přední nadprstí Silné, zepředu svislé, ze strany nepatrně šikmo umístěné.
Tlapy hrudních končetin Okrouhlého tvaru, krátké, opatřené pevně sevřenými prsty a silnými polštářky, tzv. kočičí tlapka. Drápy černé. Svalnaté, nejsou posazeny příliš úzce. Při pohledu ze strany je patrné jejich šikmé postavení, ze zadní strany jsou rovnoběžné.
Stehna Dobře osvalená, široká, střední délky.
Kolena Absence vbočení či vybočení.
Nárt Krátký nárt, kolmo k zemi postavený.
Hlezno Zřetelně zaúhlené a silné. Absence vtočení či vytočení.
Tlapy pánevní Krátké, opatřené pevně sevřenými, klenutými prsty a silnými polštářky. Drápy černé. Pohyb je pln pružnosti, elegance a volnosti. U hrudních končetin je zřetelné výrazné kmitání vpřed. Posun vychází z oblasti pánevních končetin. Končetiny se pohybují směrem dopředu zároveň, při zachování pevnosti hřbetní oblasti, vazů a kloubů. Dříve většinou kupírován, nyní ponecháván přirozený. Nesen šavlovitě či srpovitě zahnutý.

Easily confused with

Český teriér Český teriér Svým výrazným vousem a obočím může český teriér leckomu připadat jako malý knírač. Odhlédneme-li ovšem od hlavové partie, zarazí nás tento pes svým poněkud prodlouženým tělem. Český teriér patří mezi krátkonohé teriéry. Tělesné proporce se tedy u obou plemen výrazně liší. Zatímco pro malého knírače je typická kvadratická stavba těla, český teriér má kratší končetiny a vyznačuje se obdélníkovým tělesným formátem.
Knírač střední Knírač střední S kým jiným lze zaměnit knírače snadněji než opět s kníračem? Malý a střední knírač se liší pouze svou velikostí, rozložení jejich tělesných proporcí se jinak shoduje. Zatímco malý knírač má kohoutkovou výšku v rozmezí od 30 do 35 cm, jeho středně velký kolega dorůstá do výšky mezi 45 a 50 cm. Hmotnostně střední knírač převyšuje malého knírače minimálně o 6 kg.

Kennels with this breed

An overview of kennels breeding this breed is coming soon.

Puppies and listings for this breed

The current offer of puppies of this breed is coming soon.

Photo gallery

The photo gallery of this breed is coming soon.