English Setter

Overview

What is the English Setter like?

Temperament and activity

Temperament

Anglický setr je velice přátelský pes, který se ideálně hodí do aktivní rodiny. Děti miluje a skvěle s nimi vychází. Rád je na blízku svému pánovi. Má mírnou povahu, takže ho zvládne i začátečník.

K cizím lidem je přátelský, takže to není dobrý hlídač, ale zase vás na každého nově příchozího upozorní štěkotem. Má nekonfliktní povahu, takže vychází i s jinými psy. Soužití s ostatními domácími mazlíčky je nutné mít pod kontrolou, přece jenom je setr lovecký pes, který má vyvinutý lovecký pud.

Ačkoliv se uvádí, že výchova a výcvik nejsou náročné, tak nám chovatelé anglických setrů potvrdili pravý opak. "Musíte být dobrý vůdce, znalec zvěře a ještě meteorolog co neustále sleduje vítr. A mít k dispozici hodně velké pole s dostatkem zvěře. Prostě, ačkoliv setřík je výborně cvičitelný, tak ten výcvik jako takový je docela makačka, díky na ně kladeným nárokům." - vyjádření chovatelky. Se socializací začněte hned, jak si přivezete štěňátko domů, aby se setkalo s co nejvíce různými vjemy. Výcvik nesmí být hrubý, setr je poměrně citlivý a hlavně velký dobrák, chovat byste se k němu měli dobrosrdečně. Nejlepší je využít pozitivní motivaci.

Needs and requirements

Setr se hodí do domku se zahradou, ale bydlení v kotci pro něj není moc vhodné, protože by strádal po psychické stránce. Potřebuje být totiž na blízku své rodině. Vděčný bude za pelech v domě, kde si může v klidu lehnout a odpočnout. Příliš se nehodí do bytu, ale pokud zvládnete uspokojit jeho potřebu pohybu, dokáže být šťastný i tam. Ovšem je to větší pes, takže byste měli počítat s občasným nepořádkem.

I když je to inteligentní a učenlivé plemeno, tak s výcvikem může mít začátečník problémy. U každého psa je důležitá důslednost. Vzhledem k velkým pohybovým nárokům se nehodí pro lidi, kteří si raději lehnou na gauč k seriálu, než aby vyrazili ven.

Care and nutrition

Care

Setr má delší srst, která vyžaduje častější kartáčování a musíte ho i pravidelně stříhat, aby neztratil eleganci aristrokrata. Koupání, zvláště u pejsků, kteří jsou doma, by mělo být pravidelné. Zejména před výstavou počítejte s větší údržbou. Pokud nevíte, jak na to, obraťte se na chovatele, ten vám určitě ochotně poradí.

Dále nezapomínejte každý den odstranit ospalky a prohlédnout oči i jejich okolí. Veškeré nečistoty musí pryč. Je vhodné mít doma kapky do očí, které můžete použít v případě, že si z procházky váš pes donese nějakou nečistotu v oku. Povislé uši je nutné aspoň jednou za 14 dní prohlédnout, zda v nich není něco v nepořádku, protože si toho na první pohled nevšimnete. Vhodné je podávat doplňky stravy, které pečují o zuby, ale nejlepší proti usazování zubního kamene je mechanické čištění.

Poslední, na co byste neměli zapomínat, jsou drápky. Pravděpodobně se budou při chůzi po tvrdém povrchu samovolně obrušovat, ale rozhodně ne všechny stejnoměrně. Jednou měsíčně proto zkontrolujte všechny drápy a v případě potřeby je zkraťte, budete k tomu potřebovat speciální kleště. Na stříhání drápků zvykejte svého psa od štěněte, je to u psů poměrně neoblíbená činnost.

Health and breeding

Health

Setr je zdravé plemeno, které není zatíženo různými nemocemi. Snad jako u většiny plemen jeho velikosti, i u něj se mohou objevit problémy s pohybovým aparátem, konkrétně dysplazie kyčelního či loketního kloubu. Na první zmiňovanou je povinné vyšetření pro přijetí do chovu, vybírejte si tedy štěně po zdravých rodičích, ale podívejte se v rodokmenu i na další generace. Abyste kloubním obtížím předešli, doporučuje se preventivně podávat kloubní výživu, které zajistí kloubům potřebnou péči.

History and origin of the breed

První zmínky o setrech v Anglii pocházejí ze 16. století. Vznikli pravděpodobně křížením pointerů s vodními španěly a využit byl dokonce i špringeršpaněl. K výraznějším chovatelským snahám však docházelo až koncem 18. století, ale v té době byly stěžejní vlastnosti až později v průběhu 19. století se dostal do hledáčku i exteriér.

V té době se o chov anglických setrů nejvíce zasloužili Edward Laverack a Purcell Llewellin. Oba postupně zdokonalili exteriér a zaměřili se právě na výstavní jedince a jejich vlastnosti.

Poprvé byl anglický setr vystavován v roce 1859 v Newcastlu. I v dnešní době jsou v některých zemích patrné rozdíly mezi „pracovními“, tedy lovecky vedenými jedinci a psy, kteří se hlavně předvádějí na výstavách.

Appearance and varieties

Official standard

Easily confused with

Irský setr Obě plemena sdílí stejnou FCI skupinu. Kohoutková výška obou plemen je velmi podobná, anglický setr má rozmezí 65 až 68 cm u psů a 61 až 65 cm u fen. Irský setr měří 58 až 67 cm psi a 55 až 62 cm fenky. Zásadní rozdíl je ve zbarvení srsti, irský setr má kaštanovou barvu bez příměsi černé, povolená je malá bílá skvrnka na hrdle, prstech, čele či na nose. U anglického setra je preferováno skvrnité zbarvení vždy v kombinaci dvou barev, možný je i trikolor s pálením.

Gordonsetr I gordosentr je uznán Mezinárodní kynologickou federací a sdílí se setry sedmou skupinu FCI. Kohoutková výška opět jako rozpoznávací znamení neposlouží, ale zaměřit se můžeme na zbarvení. Barva gordonsetra je uhlově černá s odznaky v barvě kaštanu. Od anglického setra jej tady bezpečně rozeznáte podle barvy.

Irský červenobílý setr Jako poslední plemeno záměny zmiňujeme irského červenobílého setra. Jak už jeho pojmenování napovídá pochází z Irska stejně jako klasický irský setr. Domovinou anglického setra je pak přímo Anglie. Zbarvení tohoto plemene je v základu bílé s jasně ohraničenými červenými plotnami, přípustné je i stříkání, ale pouze na obličeji, tlapkách a končetinách do výše loktů a hlezen.