Deerhound

Áttekintés

Milyen a Deerhound?

Jellem és aktivitás

Jellem

Deerhound kalme velikostí, ve skutečnosti je to velmi milý a klidný pes. Hodí se jako rodinný společník, ale není to závislák. Bude vám samozřejmě rád na blízku, ale občas chce mít svůj klid. Je hravý a dobře vychází i s dětmi, ty se ovšem musí naučit jej respektovat a nechat ho odpočívat, když bude sám chtít. Pokud nebude o vaši společnost stát, tak si půjde lehnout jinam.

Je to inteligentní a učenlivý pes, základní poslušnost zvládne bez problému, ale je to spíše pes jednoho pána. Deerhound není doma ostražitý a příliš neštěká, takže jako s hlídačem s ním rozhodně nepočítejte. S cizími lidmi nemá problém vycházet, je k nim velmi milý a návštěvu přivítá. S ostatními psy vychází bez problémů.

Deerhound se umí urazit, ale to sami poznáte. Když se mu něco nebude líbit, tak prostě odejde pryč. Může jít k jinému členovi rodiny, aby vám dal najevo, že o vás teď nestojí.

Igények és követelmények

Deerhound potřebuje dostatek lásky a péče jako každé jiné plemeno. Povahově je to překvapivě velmi klidný pes. Vzhledem k jeho velikosti je jasné, že kolem sebe musí mít dostatek prostoru. Může bydlet v bytě i domě se zahradou, ale výběh venku mu rozhodně na uspokojení potřeby pohybu nebude stačit.

Měl by mít své stabilní místo s pohodlným a dostatečně velkým pelechem, kde bude moc v klidu odpočívat. Spát může i na zahradě, srst jej ochrání i proti nepříznivému počasí.

Gondozás és táplálás

Gondozás

Je potřeba pravidelně pečovat o deerhoundovu srst, která je hrubá. Není vhodné ji kartáčovat, ale pořiďte si hřeben s ocelovými hroty. Vyčesávat stačí jednou týdně a v období línání častěji, abyste pomohli uvolněným chlupům. Na první pohled by se mohlo zdát, že deera je třeba trimovat nebo stříhat, ale není tomu tak!

Zvýšenou pozornost byste měli věnovat uším, doporučuje se odstraňovat chloupky ze zvukovodu, aby nevznikaly záněty. Uši i oči je vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby vyčistit.

Další, co je nutné pravidelně kontrolovat, jsou drápky. Předpokládáme, že deer si drápy obrousí, ale nezapomínejte na pátý dráp na předních packách, který není ve styku se zemí a zastřihujte jej, aby nezarostl.

Egészség és tenyésztés

Egészség

Obří plemena psů se nedožívají tak dlouhého věku, průměrně je to 8 až 9 let. Vy jim můžete zajistit kvalitní život, pokud jim poskytnete dostatečnou péči a hlavně kvalitní krmení. K uchovnění nejsou potřebná žádná zdravotní vyšetření. 

Strašákem velkých a obřích plemen psů je torze žaludku, což je velmi vážný stav, při kterém je pes ohrožen na životě. K přetočení může dojít po jídle, kdy pes hltá a spolyká i mnoho vzduchu, dojde pak roztažení a nafouknutí žaludku, pak nastává obávané přetočení, při němž je zaškrcen vstup i výstup z žaludku a zasaženy jsou i okolní cévy. Následně dochází k narušení krevního oběhu a šoku. Při pozdní pomoci nastává smrt. 

Nejčastěji k torzi dochází ve večerní až nočních hodinách po posledním krmení, a když se ráno vzbudíte, může být už na zásah veterinárního lékaře pozdě. A jak torzi předcházet? Nekrmte pozdě večer, kdy už psa nebudete mít pod dohledem. Zabraňte hltání, pokud váš pes rychle jí, pořiďte mu protihltací misku, která jej zpomalí. 

Nutné je pečovat o pohybový aparát deera, a to už od štěněčího věku. Doporučujeme podávat kloubní výživu, která dodá namáhaným kloubů vše potřebné a zajistí zdravý vývoj kloubů.

A fajta története és eredete

Historie deerhounda je úzce spjata s podobným irským vlkodavem, po určitou dobu se zřejmě vyvíjeli společně. Ale jedno je jisté, obě plemena jsou starobylá. Ke vzájemnému křížení došlo prokazatelně v polovině 19. století, kdy kapitán Graham použil skotského jeleního psa, aby oživil krev irského vlkodava.

Deerhound je skotské plemeno a první zmínky o něm jako samostatném plemeni pocházejí z 16. století. Deer byl vyšlechtěn pro lov jelenů, odkud pochází i jeho název (deer = jelen a hound = honič).

Ve středověku náleželo vlastnictví deerhounda pouze vyšším vrstvám, kdo ho měl, tak ve společnosti něco znamenal. V 18. století došlo k velkému útlumu plemene, protože vysoká zvěř byla častými hony téměř vyhubena. Do středu pozornosti se dostal greyhound, který lovil i zajíce. 

K regeneraci plemene začalo docházet až po roce 1825. Na konci 19. století se chovu věnoval kapitán Graham, který uspořádal rodokmeny významných zástupců deerů. Chovatelský klub v Anglii byl založen v roce 1886 a standard pak sepsán o šest let později. 

V roce 1979 byla do plemenné knihy zapsána první fena na území Slovenska, ta ovšem nikdy neměla štěňata. Do Čech byl první pes přivezen v roce 1986. První vrh deerhooundů se u nás narodil až v roce 1993. V roce 2009 pak vznikl samostatný klub plemene – Czech Deerhound Club.

Deerhound patří v České republice stále k málopočetným plemenům. Najdeme ho i v ostatní evropských zemích a nechybí ani v Severní Americe. 

Megjelenés és változatok

Hivatalos standard

Könnyen összetéveszthető

Irský vlkodav Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří do skupiny číslo deset k chrtům. Jejich historie je spjata a dříve docházelo i k jejich křížení. V dnešní době jsou to naprosto samostatná plemena. Deer pochází ze Skotska, kdežto vlkodav byl chován převážně v Irsku. Hrubá srst pokrývá oba chrty, irský vlkodav má uznanou šedou, žíhanou, červenou, černou, bílou a žlutou, ale ve standardu je uvedeno, že se připouští jakákoliv barva, kterou mají i deerhoundi. Jako rozlišovací znak nám neposlouží ani výška, protože deer má mít minimálně 71 cm u fen a 76 cm u psů, spodní hranice u vlkodava je u fen stejná a psů je to 79 cm. Deerhound má na první pohled špičatější čumák. Jeho postava působí více chrtím dojmem, je podobný např. hrubosrstému greyhoundovi.