Všechna plemena

Islandský ovčácký pes

FCI 5. skupina — Špicové a primitivní plemena Standard č. 289 Střední
Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte, jak se vám toto plemeno líbí. Zobrazujeme průměr ze všech hlasů návštěvníků.
Islandský ovčácký pes

Přehled

Výška v kohoutku psi: 46 cm, fenky: 42 cm
Délka života 12 - 14 roků
Země původu Island
Vznik plemene 1 tis. našeho letopočtu
Původní využití Pastevec, všestranný pomocník

Jaký je Islandský ovčácký pes?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Plemeno je možné chovat i v bytě, ale musíte počítat s častějším úklidem a dopřát mu dostatek pohybu.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Tohoto psa můžete přes den nechat venku na zahradě a vlastní boudou nepohrdne, ale bydlet by měl doma.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Toto plemeno není vhodné pro seniory.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Toto plemeno se s ostatními psi snáší dobře za předpokladu včasné a důsledné socializace.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Tento pes může žít s kočkou za předpokladu důkladné výchovy již od raného věku.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Tento pes se hodí pro psí sporty, zaměřte se na disciplínu, která je pro plemeno typická.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Toto plemeno se hodí i na delší trati, stačí zjistit, jaká disciplína bude jeho oblíbenou.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Tento pes miluje chladné počasí a při nižších teplotách začne ožívat, může celoročně pobývat venku.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes se dokáže naučit mnoho věcí, ale musí sám chtít.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Toto plemeno je velmi chytré.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. Toto plemeno má lovecký pud vyvinutý, ale omezí se spíše na prohánění ptáků, záleží ovšem na vaší výchově.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Tento pes štěká celkem hodně, ale důslednou výchovou to jde zvládnout.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Toto plemeno má dostatek energie na mnoho aktivit, ale rádo vám pak bude dělat společníka na gauči.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Tento pes může být hlídačem za předpokladu vhodného výcviku.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Tento pes líná hodně, a to i během roku.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Tento pes příliš neslintá.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Péče o tohoto psa není tolik náročná.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Tento pes u nás není vůbec rozšířený, jeho chovem se zabývá pouze malé množství chovatelů.

Zajímavosti

  • Islandský pes byl na pokraji vyhynutí, ale nakonec se ho povedlo zachovat. Mezi současnou populací je však mnoho příbuzných, protože jsou potomky pouze 23 jedinců. Jedná se o málopočetné až vzácné plemeno, v České republice zatím není žádná chovatelská stanice. 

Povaha a aktivita

Povaha

Islandský pes je energické, přátelské plemeno, které se hodí do aktivní rodiny. Má rád děti a dobře s nimi vychází. I ony s ním ovšem musí umět zacházet a rodiče by jejich soužití rozhodně měli mít pod kontrolou. Toto plemeno ke svým páníčkům velmi přilne a je jim rádo na blízko, nemá rádo samotu. 

Přestože má milou povahu, tak je dobrý hlídač, ale spíše ve smyslu, že vás na nově příchozího upozorní štěkáním, ale nijak by mu neublížil. S jinými mazlíčky v domácnosti nemívají problém. Dobře vychází i s ostatními psy. 

Socializace je důležitá od útlého věku, aby byl pes na vše zvyklý, důležitý je také základní výcvik. Někdy má islanďan svou hlavu, protože byl léta zvyklý pracovat samostatně a nemusel čekat na povel od pána. 

Pohyb a aktivita

Jedná se o aktivního psa, který potřebuje dostatek pohybu a zaměstnání. Každý den by měla být v plánu delší procházka proložená ideálně nějakou hrou nebo tréninkem, abyste svého parťáka alespoň trochu unavili. 

Je to ideální společník na dlouhé túry, výlety a také ho můžete vzít ke kolu nebo si jít společně zaběhat. Hodí se na mnohé kynologické aktivity – canicross i náročnější dogtreking. V létě můžete vyrazit společně k vodě a je to vášnivý aportér. 

Potřeby a nároky

Toto plemeno se hodí do domku se zahradou. Ideálně byste měli bydlet někde na venkově, není to úplně milovník města. Do bytu není vhodný, je to aktivní plemeno, které potřebuje zaměstnat, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Pokud se bude nudit, může vám začít ničit vybavení. 

Potřebuje důsledného, chápavého a trpělivého páníčka. Ideální je výcvik formou pozitivní motivace. Násilím a křikem ničemu nepomůžete. 

Péče a výživa

Péče

Srst není na péči moc náročná, stačí jednou týdně vykartáčovat, v období línání pak častěji. Jinak má srst poměrně samočisticí schopnost. Šamponování není potřeba, v létě se s vámi pes rád vykoupe v přehradě nebo na písáku. 

Každý den zkontrolujte oči a odstraňte případné nečistoty nebo ospalky v očním okolí. Jednou za čtrnáct dní prohlédněte uši. Nezapomínejte ani na péči o zuby, nejlepší je mechanické čištění nebo můžete podívat různé doplňky stravy, které napomáhají udržovat zuby zdravé. 

A nakonec jsou na řadě drápky, ty kontrolujte alespoň jednou měsíčně. Obvykle se budou sami obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu, ale rozhodně ne všechny stejnoměrně a hlavně páté drápky ani nejsou v kontaktu se zemí. Na zkracování drápů zvykejte svého psa od štěněte, protože tuto činnost většina pejsků nemá v oblibě. 

Výživa

Vyvážená a kvalitní strava je důležitá pro zdravý a spokojený život. Islandský pes patří ke středním plemenům a při výběru krmiva byste k tomu měli přihlížet. Můžete psovi dávat granule a nebo se rozhodnout pro druhý způsob krmení a tím je barfování.

Granule jsou kompletní krmivo, a to znamená, že psovi již nemusíte podávat nic dalšího, má v nich všechno, co potřebuje. Je ovšem potřeba vybírat kvalitní granule, ty poznáte podle složení. Zhruba do věku 12 až 15 měsíců byste měli psovi dávat granule pro štěňata nebo juniory, pak můžete přejít na dospělácké. 

Barfování je pro páníčka náročnější, protože jednotlivé krmné dávky si musíte připravit sami a syrové maso, kosti, přílohy a doplňky podávat ve správném poměru. Jako první je nutné si potřebné informace nastudovat, protože sestavení vyvážené krmné dávky je na vás.

Zdraví a chov

Zdraví

Jedná se o zdravé a odolné plemeno, které není příliš zatíženo nemocemi. Objevit se může hlavně dysplazie kyčelního kloubu, proto je vhodné vybírat štěně po zdravých rodičích. Doporučuje se preventivně hlavně ve štěněcím věku podávat kloubní výživu. Dále se můžete setkat s očními problémy, hlavně se zákalem. 

Podmínky uchovnění

Chov plemene v České republice zaštiťuje Klub chovatelů málopočetných plemen psů. Hlavním předpokladem je vlastnictví psa s průkazem původu. Už když kupujete štěňátko od chovatele, mělo by mít předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že nemá vady uvedené ve standardu. 

Absolvovat musíte klubovou výstavu, kde bude pes ohodnocen, a to od věku 12 měsíců. Aktivní zapojení v chovu je pak možné od 15 měsíců a chovnost končí fenám 8. rokem věku, u psů není horní věková hranice stanovena. 

Historie a původ plemene

Jedná se o původní plemeno, které se vyvinulo ze psů Vikingů, kteří se na Island dostali kolem roku 900 n. l. Byli to velcí pomocníci a v rodinách měli čestné místo. V průběhu věků se vyčlenila dvě plemena, a to islandský pes a norský buhund. Obě mají stejného předka. 

Islandský pes to rozhodně neměl jednoduché a několikrát hrozilo, že plemeno nepřežije. Na výstavě byl poprvé předveden v roce 1880, ale anglický Kennel Club jej uznal až v roce 1905. Vzhledem k tomu, že na Islandu byla kynologická organizace založena až v roce 1979, do té doby o plemeno pečovala Velká Británie.

Na Islandu ve 20. století propukla epidemie psinky a ta měla za následek téměř vymření všech psů na ostrově. Následně se nejen zvířata i lidé potýkali s tasemnicí. Kvůli těmto nepříznivým zdravotním podmínkám islandský pes skoro vyhynul a rozhodně mu nepomohl ani následný zákaz chovu psů v Reykjavíku, který trval více jak 80 let. 

Další ranou byla druhá světová válka, kdy byl opět ohrožen čistokrevný chov, protože docházelo k masivnímu křížení s jinými plemeny. Naštěstí se plemeno povedlo zachránit. Ale i v dnešní době se jedná o málopočetné plemeno, které mimo Island není příliš rozšířeno. 

Vzhled a variety

Variety

Krátkosrstá Tato varieta má poměrně hrubou krycí srst a hustou, měkkou podsadu. Na obličeji, temeni, uších a přední straně končetin je srst kratší. Na hrudníku, krku a zadní straně stehen je srst delší. Ocas je huňatý a délka srst na něm je v souladu s délkou srsti na těle.
Dlouhosrstá Zde je krycí srst delší, ale také poměrně hrubá. Podsada je hustá a měkká. Na obličeji, temeni, uších a přední straně končetin je srst kratší. Delší je za ušima, na krku, kohoutku, na zadní straně stehne a hrudních končetin (praporce). Ocas je velmi huňatý, ale srst je na něm dlouhá jako na zbytku těla.

Oficiální standard

Celkový vzhled Jedná se o severského pasteveckého špice na nižší hranici střední velikosti. Je robustní, se vztyčenýma ušima a zatočeným ocasem. Má obdélníkový rámec. Je sebevědomý s živým temperamentem, jeho výraz je inteligentní, veselý a milý. Feny a psi se od sebe vzhledem liší. Existují dva variety podle typu srsti. 
Důležité proporce Obdélníkový formát: délka těla od ramenního kloubu k sedacímu hrbolu je větší než kohoutková výška. Hrudník je stejně hluboký jako jsou dlouhé hrudní končetiny. Tlama je kratší než lebka. 
Výška Ideální kohoutková výška psi: 46 cm; fenky: 42 cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem uváděna.
Srst Má krycí srst i hustou podsadu. Srst je extrémně odolná vůči vnějším vlivům.  Podle délky srsti rozlišujeme dva variety: krátkosrstou a dlouhosrstou.  Krátkosrstá varieta má poměrně hrubou krycí srst s měkkou a hustou podsadou. Na obličeji, temeni, uších a přední straně končetin je srst kratší. Na krku, hrudníku a zadní straně stehen je srst delší. Ocas je huňatý a srst je na něm stejně dlouhá jako na těle.  Dlouhosrstá varieta má delší také hrubou krycí srst s měkkou a hustou podsadou. Na obličeji, temeni, uších a přední straně končetin je srst kratší. Za ušima, na krku, kohoutku, hrudníku a zadní straně stehen je srst delší a praporce jsou na zadní straně hrudních končetin. Huňatý ocas pokrývá stejně dlouhá srst jako zbytek těla. 
Zbarvení Plavá a červená v různých odstínech (od krémové po rudohnědou), odstíny šedé, čokoládově hnědá v různých odstínech, černá.  Základní barvu vždy doplňují bílé znaky. Světlejší stínování je na spodní straně těla od hrdla až po špičku ocasu. U šedých, plavých a červených jedinců se celkem často objevuje tmavá maska, tmavé špičky pesíků a chlupy v srsti (tzv. tmavý přehoz nebo sobolí zbarvení).  Černí a čokoládoví jedinci mají často tříslové znaky v jakémkoliv odstínu žluté na lících, nad očima, pod ocasem, na spodní straně ocasu a končetinách. Strakatí psi mají barevné skvrny na bílém podkladu nebo velké bílé znaky. Barevné skvrny by měly převládat.  Bílé znaky jsou nepravidelné, lysina nebo bílá část hlavy, límec, bílá hruď, ponožky, špička ocasu. Ale preferuje se barevná srst na uších nebo blízko nich.  Při pohledu shora i ze strany je trojúhelníková. Je solidně stavěná a kůže na ní těsně přiléhá. 
Lebka Mírně klenutá. 
Stop Jasně patrný, ale není strmý, ani vysoký. 
Tlama Nosní houba je černá a u čokoládových a krémových jedinců bývá tmavě hnědá. Tlama je dobře vyvinutá a silná s rovným nosním hřbetem a postupně se ke špičce zužuje. Je kratší než lebka. Při pohledu ze strany a shora tvoří tupý trojúhelník.
Pysky Černé, pevně přiléhající pysky, u čokoládových a krémových jedinců mohou být tmavě hnědé. 
Čelisti, zuby Skus je nůžkový a preferuje se úplný chrup. 
Líce Hladké a dobře vyplněné. 
Oči Středně velké oči mají mandlový tvar, barva je tmavě hnědá, u čokoládových a krémových jedinců mohou být světlejší. Oči mají přívětivý výraz. 
Víčka Okraje jsou černé nebo tmavě hnědé u čokoládových a některých krémových jedinců. 
Uši Středně velké uši jsou vztyčené, vzdálené dál od sebe, ale ne nízko nasazené. Mají tvar téměř rovnostranného trojúhelníku. Okraje uší jsou pevné a špičky mírně zaoblené. Uši jsou velmi pohyblivé, reagují citlivě na zvuky a zároveň vyjadřují emoce psa.  Svalnatý, středně dlouhý, hladký, mírně klenutý a vzpřímeně nesený.  Silný a v souladu s celkovým vzhledem psa. 
Hřbet Svalnatý, rovný a silný. 
Bedra Svalnatá, široká a dost krátká. 
Záď Středně široká a krátká, osvalená a mírně spáditá. 
Hrudní koš Hrudník je hluboký, dobře klenutý a dlouhý. 
Břicho a slabiny Břicho je mírně vtažené.  Zepředu jsou rovné a rovnoběžné. Jsou silné s normálním zaúhlením. 
Plece Svalnaté a šikmé. 
Přední nadprstí Páté prsty mohou být dvojité. 
Tlapy hrudních končetin Jsou mírně oválné, s dobře klenutými a sevřenými prsty, na kterých jsou dobře vyvinuté polštářky.  Zezadu jsou rovné a rovnoběžné, jsou silné a normálně zaúhlené. 
Stehna Dobře osvalená a široká. 
Paspárky Žádoucí jsou vyvinuté a dvojité paspárky. 
Tlapy pánevní Stejné jako u předních končetin.  Pohyb vyjadřuje hbitost a vytrvalost, chody jsou prostorné s dobrým posunem.  Vysoko nasazený ocas je stočený nad hřbetem a dotýká se ho. 

Možná záměna

Norský buhund Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří do páté skupiny FCI ke špicům a primitivním plemenům. Jak jejich název napovídá, liší se v zemi původu. Velikost je podobná, buhund měří v kohoutku 43 až 47 cm psi a 41 až 45 cm feny. Islandský ovčák má 46 cm u psů a 42 cm u fen. Obě plemena mohou být černá a v plavé (pšeničné až do hněda). Islandský pes navíc ještě čokoládově hnědý a v odstínech šedé. Navíc má na rozdíl od buhunda obdélníkový rámec.
Finský špic Finský špic I toto severské plemeno je uznáno Mezinárodní kynologickou federací a patří do páté skupiny. Stejně jako buhund má kvadratický rámec těla, ideální kohoutková výška je 42 cm u fen a 47 u psů. tedy téměř totožná s islandským psem. Na hřbetě má špic červenou až zlatorudou srst, na zbytku těla je odstín světlejší a dokonce se může objevit malá bílá skvrnka na hrudi a bílé znaky na tlapkách.
Border kolie Border kolie Borderka toho s islanďanem nemá na první pohled tolik společného, ale při snaze o stabilizaci chovatelské základny byla použita při křížení. Navíc je to jedno z nejznámějších plemen a téměř každý ji hned pozná. Liší se už zařazením do FCI skupiny a také exteriérem, nemá vztyčené uši, má delší srst i rozdílné zbarvení.

Chovatelské stanice s tímto plemenem

Přehled stanic chovajících toto plemeno připravujeme.

Štěňata a inzeráty plemene

Aktuální nabídku štěňat tohoto plemene připravujeme.

Fotogalerie

Fotogalerii tohoto plemene připravujeme.