Všechna plemena

Entlebušský salašnický pes

FCI 2. skupina — Pinčové a knírači, molosoidní a švýcarští salašničtí psi Standard č. 47 Střední
Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte, jak se vám toto plemeno líbí. Zobrazujeme průměr ze všech hlasů návštěvníků.
Entlebušský salašnický pes

Přehled

Výška v kohoutku psi: 47 cm, fenky: 45 cm
Délka života 11 - 15 roků
Země původu Švýcarsko
Vznik plemene Konec 19. století
Původní využití Honácký, ovčácký, hlídací pes

Jaký je Entlebušský salašnický pes?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno se hodí pro lidi, kteří už mají s výchovou psa zkušenosti, pro naprosté začátečníky je nevhodné.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Plemeno je možné chovat i v bytě, ale musíte počítat s častějším úklidem a dopřát mu dostatek pohybu.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Tento pes může pobývat venku a bydlet v kotci, ale v případě potřeby počítejte s tím, že jej vezmete domů.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Toto plemeno není vhodné pro seniory.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Tento pes se výborně snáší s ostatními psy všech plemen a velikostí. Společnost druhých psů miluje.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Toto plemeno nemá s chladným počasím problém, může pobývat venku.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes se dokáže naučit mnoho věcí, ale musí sám chtít.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Toto plemeno je velmi chytré.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Tento pes štěká celkem hodně, ale důslednou výchovou to jde zvládnout.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Toto plemeno má dostatek energie na mnoho aktivit, ale rádo vám pak bude dělat společníka na gauči.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Tento pes má rád jen určité hry, pokud zjistíte, které to jsou, tak si jej získáte.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Tento pes má předpoklad pro to, být skvělým hlídačem.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Tento pes líná hodně, a to i během roku.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Tento pes příliš neslintá.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Péče o toto plemeno je snadná.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Tento pes u nás není vůbec rozšířený, jeho chovem se zabývá pouze malé množství chovatelů.

Zajímavosti

  • Entlebušský pes je jedním ze skupiny čtyř švýcarských salašnických psů. Jedná se o nejmenšího představitele této skupiny a stejně jako appenzell a velký švýcar i on je krátkosrstý. Jediný bernský salašnický pes z této skupiny vyčnívá na první pohled, protože je dlouhosrstý. Všechna tato švýcarská plemena byla pojmenována po oblasti, ze které pochází. V případě ESP je to Entlebuch, což je údolí, které nalezneme mezi kantony Bern a Luzern.

Povaha a aktivita

Povaha

Entlebuch je skvělý rodinný pes, má přátelskou povahu a miluje děti. S dětmi si dokáže trpělivě hrát, ale měli byste je hlídat, aby si vzájemně nechtěně neublížili. Cizích lidí si příliš nevšímá, ale ohlídat pozemek dokáže a je to dobrý hlídač. Kdyby se něco dělo, upozorní vás štěkotem a nevítaného člověka na zahradu bez vašeho svolení nepustí.

Dobře vychází i s ostatními domácími mazlíčky. Je vhodné aby se s nimi seznámil již ve štěněčím věku. Socializace by měla probíhat za každé situace, ale tento salašnický pes nemá s podněty z vnějšího okolí problém. Je to pohodový pes, který zvládne každou situaci. Venku se nemusíte bát pustit ho z vodítka, jelikož nemá vyvinutý lovecký pud.

Výchova a výcvik nejsou složité, entlebuchský pes je inteligentní, chápavý, učelivý a empatický. Poradí si s ním i začátečník, ale rozhodně by měl být členem aktivní rodiny. Hodí se také pro různé kynologické sporty.

Pohyb a aktivita

ESP je velmi aktivní pes, který potřebuje dostatek vyžití. Měli byste zařadit alespoň jednu delší procházku denně, ideálně si s ním třeba jít zaběhat, abyste se oba udržovali v kondici.

Entlebuch se velmi rád proběhne, takže je nejlepší, když ho naučíte chodit na procházkách na volno. Lovecký pud nemá vyvinutý, takže útěku za zvěří se obávat nemusíte, ale rozhodně byste měli mít zvládnuté přivolání, což u tohoto plemene není nic obtížněho, jelikož se dobře učí a rád se k pánovi vrací.

Využití má opravdu široké, díky své dobrosrdečné povaze se hodí na canisterapii. Vyniká v poslušnosti, takže s ním můžete skládat různé zkoušky, je to také dobrý stopař. Vyzkoušet můžete i sporty typu agility či dog dancing a jiné. Tohoto salašnického psa bude bavit všechno, co může dělat se svým pánem.

Potřeby a nároky

Je to pes, který velmi miluje svou rodinu a měl by jí být na blízku. Každý den mu budete muset věnovat dostatek času třeba při společné procházce, ale lepší je, pokud budete dělat nějakou aktivitu, při které se zabavíte oba.

Skvěle se hodí do rodinného domku se zahradou, který může hlídat. Když ho pustíte na zahradu bude si užívat volnost a rád se proběhne, ale neměl by tam celé dny pobývat sám, to by mu neprospívalo.

Co se týká bydlení, tak entlebuch v kotci sice vydrží, ale neměl by tam pobývat moc často. Potřebuje být v blízkosti svých pánů a zavřený v kotci by strádal. Na zahradě může mít boudu, kam se uchýlí, když sám bude chtít.

Péče a výživa

Péče

Krátká srst nevyžaduje žádnou speciální péči. Stačí alespoň jednou týdně projet kartáčem. Dvakrát do roka v době línání byste měli vyčesávat častěji, abyste srst zbavili uvolněných chlupů. Majitelé takových krátkosrstých plemen mají výhodu, že ani před výstavou není potřebná nějaká dlouhá příprava. Co se týká koupání, tak po šamponu sáhněte pouze v případě, že se vám salašnický pes ušpinil, ale jeho srst má samočisticí schopnost, tak to nejspíš ani nebude potřeba.

Občas byste měli zkontrolovat uši, vzhledem k tomu, že jsou poloklopené, tak by se mohly hlavně v létě zapařit, z čehož se může vyklubat nepříjemný zánět. Pes by měl být od malička zvykán na manipulaci nejen s ušima, ale také kolem očí, abyste mohli bez problémů odstraňovat ospalky. Pozornost zaměřte také na chrup, aby byl zdravý a čistý, sáhněte po doplňcích, které to zajistí.

Pozor na drápy, ESP je sice pes střední velikosti, ale ne vždy si všechny drápky stejnoměrně obrousí a třeba bude nutné sáhnout po kleštích a zastříhnout doma, pokud si na to netroufnete, zajděte do salonu nebo k veterinárnímu lékaři. A hlavně nezapomeňte na pátý drápek na předních packách.

Výživa

ESP je aktivní pes, kterému musíte dopřát dostatek kvalitní stravy, aby měl hodně energie na dovádění. Zejména ve štěněčím věku je potřeba podávat mnoho živin pro správný růst. I když se jedná o střední plemeno, můžete preventivně přidávat i kloubní výživu.

V zásadě se můžete rozhodnout mězi dvěma způsoby krmení, tím jednodušším jsou granule jako kompletní krmivo, ve kterých je všechno, co pes potřebuje. Náročnější na přípravu je BARF, ale zase přesně víte, co pes jí.

V případě granulí vybírejte ty pro střední plemena psů a nezapomeňte přihlédnout i k věkovému stadiu. Na dospělácké granule můžete přejít asi od věku 15–18 měsíců. Granule by měly obsahovat dostatek masa a málo obilovin.

V případě barfování, tedy krmení přirozenou stravou (syrovým masem, kostmi, přílohami, doplňky) si rozhodně musíte dopředu nastudovat vše potřebné, abyste pejskovi dokázali v určitém časovém období sestavit vyváženou krmnou dávku. Maso a další suroviny v dnešní době seženete, to není problém. Na připravené krmné dávky je dobré mít dostatek místa v mrazáku.

Zdraví a chov

Zdraví

Průměrná délka života: 11 - 15 let

Entlebušský salašnický pes může být zatížen dědičnými nemocemi kloubů, a to konkrétně dysplazií loketního a kyčelního kloubu (DLK a DKK). Při DKK dochází k opotřebení hlavice stehenní kosti a pohyb je bolestivý. DLK má více podob, může ji způsobit ostechondróza kloubní chrupavky pažní kosti, nebo odlomení korunního výběžku loketní kosti nebo izolovaný loketní výběžek loketní kosti (zejména u německých ovčáků). Na obě nemoci se psi přijatí do chovu vyšetřují a sledují se u nich.

Dále se vyšetřují oči na progresivní retinální atrofii (PRA), což je onemocnění postihující světločivné buňky na sítnici, které postupně odumírají, což zapřičiňuje slepotu. Dále se vyšetřují i dědičné oční vady (DOV).

U entlebušského psa se může objevit ektopický močovod, což je vrozená vývojová vada, při níž je vyústění močovodů umístěno na nesprávném místě (ne do močového měchýře ale třeba do močové trubice). U postižených psů dochází k inkontinenci. Opět  je onemocnění sledováno a do chovu nejsou puštěni jedinci s výsledkem EU-C.

Podmínky uchovnění

Uchovnit můžete jedince, který má průkaz původu FCI a dosáhl věku alespoň 18 měsíců. Již při výběru štěněte byste měli možnost uchovnění zohlednit a pořídit si takové štěně, které má předpoklady pro chov a výstavy.

Před bonitací, což je akce, na které je pes posouzen odbornou komisí a ohodnocen, se musíte ještě zúčastnit dvou výstav od věku 9 měsíců (třída mladých). Alespoň jedna musí být klubová, druhá může být vyššího typu (mezinárodní, národní).

ESP má k bonitaci ještě stanovená povinná vyšetření, která musíte nechat provést. Jedná se o rentgeny kyčlí a loktů kvůli dysplázii (DLK a DKK), které je možno zhotovit od věku 15 měsíců, nejhorší stupeň pro uchovnění je C nebo 2. Dále se dělá genetické vyšetření progresivní retinální atrofie sítnice (PRA). Pak až před vystavením krycího listu (ne přímo k uchovnění) se nechává udělat vyšetření na dědičné oční vady (DOV). To nesmí být starší než 2 roky. Výsledek musí být prostý dědičných očních vad. Pro entlebucha je povinné vyšetření na ektopický močovod (EU) od jednoho roku věku. Jedinci s výslekem EU-C již nejsou do chovu zařazeni.

Nově ja také potřeba k bonitaci doložit vyhotovený DNA profil, který slouží např. k ověření rodičovství chovného páru.

Co se týká omezení v chovu, tak pes může mít maximálně 7 úspěšných krytí ročně (za období 12 měsíců). Fena může být opět nakryta nejdříve 7 měsíců po porodu. Navíc jako chovný pár není možné využít dva jedince s vrozeným zkráceným ocasem. Chovnost psa je doživotní a u fen zaniká 8. rokem věku.

Historie a původ plemene

Předkové salašnických psů jsou s územím dnešního Švýcarska spjati, ale není jasné, zda se sem dostali s Římany a pochází z molossů, nebo zda zde žili už dříve. Ovšem novodobá historie se začala psát až koncem 19. století.

Entbušští psi byli tehdy velmi oblíbení, žili na venkovech a říkalo se jim také honáčtí psi. V roce 1889 se v časopise o myslivosti objevil článek konkrétně o entlebuchském psovi, který napsal E. Bauer. Již před vydáním tohoto článku se objevily prosby, zda by ESP nemohl být vystavován jako samostatné plemeno na výstavě v Bernu v roce 1884. Bohužel jim nebylo vyhověno.

Až na počátku 20. století došlo ke zvratu, když jistý profesor Albert Heim nastínil možnost vyšlechtit malé plemeno ze sedláckých psů. Díky tomu se pan Franz Schertenleib pustil do hledání ideálních představitelů plemene. Celkem čtyři jedince představil panu Heimovi na výstavě v Langenthalmu v roce 1913. Tito 4 vybraní psi byli zapsáni do plemenné knihy jako první ESP. Následující rok bylo zapsáno dalších pět psů.

Pak na nějakou dobu veškeré chovatelské snahy ustrnuly až do roku 1926, kdy veterinář B. Kobler navštívil Schertenleiba a dostal od něho fenu, která se později stala zakladatelkou chovu. V sprnu 1926 došlo k založení Švýcarského klubu pro entlebušské salašnické psy a o rok později se konala klubová výstava, kde se předvedlo celkem 16 jedinců. 

Vzhled a variety

Oficiální standard

Celkový vzhled Kompaktně stavěný, středně velký pes s lehce protáhlým formátem. Stejně jako všechna plemena švýcarských salašnických psů i on je typicky trojbarevný. Je velmi pohyblivý a hbitý. Výraz ve tváři je přátelský, čilý, chytrý a bystrý.
Důležité proporce Kohoutková výška vzhledem k délce těla je v poměru 8 : 10. Délka tlamy vzhledem k délce mozkovny je v poměru 9 : 10.
Výška Ideální kohoutková výška psi: 47 cm tolerance: +3 cm, -3 cm; fenky: 45 cm tolerance: +3 cm, -3 cm
Pozn. k výšce U psů se toleruje výška do 52 cm a u fen do 50 cm.
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem stanovena.
Srst Je patrová. Krycí srst je krátká, pevně přiléhající, tvrdá a lesklá. Podsada je hustá. Toleruje se lehce zvlněná srst na kohoutku a hřbetě, ale není žádoucí.
Zbarvení Pro salašnické psy je typické trojbarevné zbarvení. Základní barva je černá s ideálně symetrickými (žlutými až hnědavě rezavými) tříslovými a bílými znaky. Tříslové znaky najdeme nad očima, na lících, tlamě, hrdle, po stranách hrudníku i na končetinách. Na končetinách je tříslová vždy mezi bílou a černou barvou. Podsada je tmavě šedá až hnědavá. Bílá je dobře viditelná, úzká lysina, která probíhá bez přerušení od temene přes hřbet nosu. Tlamu obepíná úplně nebo jen částečně. Dále jsou bílé znaky od brady přes hrdlo a bez přerušení pokračují až na hrudník. Najdeme ji na všech končetinách. Pokud je ocas dlouhý, tak je žádoucí bílá špička. Toleruje se malá bílá skvrna na šíji (maximálně veliká jako půlka dlaně), ale není žádoucí. Vzledem k tělu je v harmonickém poměru. Je lehce klínovitá, suchá. Podélná osa tlamy a mozkovny je celkem paralelní.
Lebka Plochá a poměrně široká, nejširší místo je mezi nasazením uší, směrem k tlamě se zužuje. Týlní hrbol je sotva patrný.
Čelová rýha Málo výrazná.
Stop Málo výrazný.
Tlama Nosní houba je černě pigmentovaná. Lehce vystupuje před přední okraj pysků. Tlama je silná a dobře modelovaná. Od čela a lící je zřetelně odsazená, zužuje se stejnoměrně, není špičatá. Hřbet nosu je rovný. Tlama je kratší než vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolu.
Pysky Těsně přiléhající pysky jsou málo vyvinuté, okraj je černě pigmentovaný.
Čelisti, zuby Chrup je silný, pravidelný s nůžkovým skusem. Toleruje se i klešťový skus. Chybět mohou jeden až dva třenové zuby (PM1). Pozoronost není věnována chybějícím molárům (M3).
Líce Málo vyvinuté.
Oči Kulaté a poměrně malé, mají tmavě hnědou až oříškovou barvu. Výraz je přátelský, pozorný a živý.
Víčka Jsou přiléhající, jejich okraje jsou černě pigmentované.
Uši Nejsou příliš velké, jsou nasazené vysoko a široce. Ušní boltce mají trojúhelnikový tvar a visí. Špička je zaoblená s pevnou a dobře vyvinutou ušní chrupavkou. V klidu uši ploše přiléhají. Při zvýšené pozornosti jsou v nasazení lehce zvednuté a směřují dopředu. Středně dlouhý, suchý, silný, plynule přechází do trupu. Silný a lehce protáhlý.
Hřbet Pevný, široký a rovný, je poměrně dlouhý.
Bedra Ohebná, silná, nejsou příliš krátká.
Záď Poměrně dlouhá a lehce skloněná.
Předhrudí Výrazné.
Hrudní koš Hrudník je široký a hluboký, dosahuje až k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Hrudní koš je protáhlý a má kulatě oválný průřez.
Spodní linie Břicho je trochu vtažené. Jsou silně osvalené, ale ne moc těžké. Postoj není příliš úzký ani široký. Končetiny jsou rovnoběžné, rovné, robustní, a krátké. Jsou postaveny pod tělem.
Plece Svalnaté. Lopatky jsou šikmé, dlouhé a dobře přiléhající.
Nadloktí Je stejně dlouhé nebo jen malinko kratší než lopatka. S lopatkou svírají úhel 100 až 120 stupňů.
Lokty Dobře přiléhající.
Předloktí Rovné, poměrně krátké, suché s tak akorát silnými kostmi.
Přední nadprstí Poměrně krátké. Při pohledu zepředu plynule navazuje na předloktí. Z profilu je lehce zaúhlené.
Tlapy hrudních končetin Oblé, mají těsně k sobě přiléhající a dobře klenuté prsty se silnými, krátkými drápy. Směřují rovně. Polštářky jsou hrubé a odolné. Dobře osvalené. Při pohledu zezadu nejsou postaveny příliš úzce. Jsou rovné a rovnoběžné.
Stehna Široká, silná a poměrně dlouhá. S bércem tvoří otevřený úhel.
Kolena Bérce jsou zhruba stejně dlouhé jako stehna.
Paspárky Odstraňují se s výjimkou zemí, kde je to zakázáno zákonem.
Nárt Nadprstí je robusní, poměrně krátké, svisle postavené a rovnoběžné.
Hlezno Poměrně nízko nasazené, silné a dobře zaúhlené.
Tlapy pánevní Oblé, mají těsně navzájem přiléhající a dobře klenuté prsty s krátkými a silnými drápy. Směřují rovně dopředu. Polštářky jsou hrubé a odolné. Pohyb je prostorný, plynulý a uvolněný. Pánevní končetiny mají silný posun. Při pohledu zepředu i zezadu je pohyb končetin po přímé linii. Přirozený ocas plynule navazuje na lehce skloněnou záď. Při nesení ocasu je snaha o lehce vlající nebo visící ocas. Ocas může být i vrozený pahýlovitý. Oba jsou při posuzování rovnocenné.

Možná záměna

Appenzellský salašnický pes Appenzellský salašnický pes Appenzell je velikostně prostřední z krátkosrstých švýcarských psů. Ovšem centimetrově se od entlebucha neliší až tak moc. Kohoutková výška apenzella je u psů 52 až 56 cm a u fen 50 až 54 cm. Přesná výška ESP je 44 až 50 cm u psů a 42 až 48 cm u fen, takže je vidět, že rozdíl není až tak výrazný a splést si tato dvě plemena je vzhledem ke stejnému trikolornímu zbarvení velmi jednoduché.
Velký švýcarský salašnický pes Velký švýcarský salašnický pes Toto plemeno je největším představitelem salašnických psů a co se týká podobnosti s entlebuchem, tak je to naprostý opak. Kohoutková výška je od 65 do 72 cm u psů a od 60 do 68 cm u fen. ESP může být vysoký maximálně 52 cm pes a 50 cm fena. Obě plemena mají krátkou a typicky trikolorně zbarvenou srst.

Chovatelské stanice s tímto plemenem

Přehled stanic chovajících toto plemeno připravujeme.

Štěňata a inzeráty plemene

Aktuální nabídku štěňat tohoto plemene připravujeme.

Fotogalerie

Fotogalerii tohoto plemene připravujeme.