Všechna plemena

Bretaňský ohař

FCI 7. skupina — Ohaři Standard č. 95 Střední
Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte, jak se vám toto plemeno líbí. Zobrazujeme průměr ze všech hlasů návštěvníků.
Bretaňský ohař

Přehled

Výška v kohoutku psi: 48–51 cm, fenky: 47–50 cm
Délka života 11 - 13 roků
Země původu Francie
Vznik plemene 19. století
Původní využití Lovecký pes

Jaký je Bretaňský ohař?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno je vhodné pro lidi, kteří vědí, co péče o psa obnáší a ideálně mají již předešlou zkušenost s výchovou či výcvikem.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Plemeno je možné chovat i v bytě, ale musíte počítat s častějším úklidem a dopřát mu dostatek pohybu.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Tento pes může pobývat venku a bydlet v kotci, ale v případě potřeby počítejte s tím, že jej vezmete domů.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Tento pes se příliš pro seniory nehodí.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Tento pes nemá s dětmi problém a může jim být kamarádem, ale je nutná důkladná výchova, jak dítěte, tak i psa.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Toto plemeno nemá s chladným počasím problém, může pobývat venku.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Toto plemeno nesnáší teplé počasí příliš dobře.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes se učí dobře.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Toto plemeno je velmi chytré.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Toto plemeno se na hlídání příliš nehodí.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Toto plemeno neslintá.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. Tohoto psa nemoci příliš netrápí.
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. Toto plemeno nemá sklony k obezitě.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Toto plemeno není v České republice tak populární.

Zajímavosti

  • Přestože sémantika názvu je jednoznačná – dlouhosrstý ohař pocházející z Bretaně, tak ve francouzském originále je to trochu složitější. Pojmenování zní epagneul breton, tedy v překladu bretaňský španěl a ne ohař. Ale ve Francii používají epagneul pro dlouhosrsté kontinetální ohaře, ale i španěly (slídiče).

Povaha a aktivita

Povaha

Bretaňský ohař je velmi přátelský a pracovitý pes. Má rád děti a dobře s nimi vychází. Hodí se pro myslivce, ale stále častěji zastává i roli společníka. Ve druhém případě se hodí do aktivní rodiny.

Výchází dobře s ostatními psy a zvířaty, kromě ptáků, které jsou pro něj cílem lovu. K cizím lidem je přátelský, jeho povaha z něj činí velice špatného hlídače.

Jedná se o inteligentní plemeno, které se dobře učí, takže s jeho výcvikem není problém, jen je potřeba k němu přistupovat s pozitivní motivací, tresty nejsou nic pro něj. Klíčem k úspěchu je důsledná výchova.

Pohyb a aktivita

Bretaňák je velice aktivní, rozhodně se nehodí pro lidi, kteří by mu věnovali jen krátkou procházku. Potřebuje se každý den pořádně proběhnout a nejlépe i nějak zaměstnat.

Lovecky je využitelný na pernatou zvěř a je to skvělý aportér. Pokud ho ovšem nevyužijete lovecky a pořizujete si ho jako společníka do rodiny, tak je skvělý parťák na běhání či na různé túry. Pánovi je velmi oddaný a rád s ním tráví čas.

Zabrousit můžete i do klasických kynologických sportů. Bretaňský ohař se se svou obratností rozhodně neztratí v agility. Díky dobré poslušnosti zvládne i dog dancing a dog frisbee. Ale pokud jste sportovně zdatní i vy, vyzkoušet můžete canicross (běh se psem) nebo náročnější terénní závody v podání dog trekingu. Díky dobrosrdečné povaze byste mohli složit i canisterapeutické zkoušky.

Potřeby a nároky

Toto plemeno se absolutně nehodí do bytu. Potřebuje domek se zahradou, po které se může proběhnout. Ovšem na splnění jeho potřeby pohybu to nestačí. Budete muset vzít do ruky vodítko a vyrazit na procházku. Je potřeba bretaňákovi opravdu věnovat čas a vybít jeho energii, aby se nezačal nudit.

Je rád ve společnosti pána, takže by měl bydlet uvnitř v domě. S pelechem na chodbě bude naprosto spokojený. Na zahradě může mít třeba boudu, kotec se hodí v případě, že potřebujete psa někam na chvíli uklidit, ale neměl by tam trávit hodiny.

Výchova a výcvik nejsou složité a poradí si s ním i začátečník. Jen s ním musíte zacházet citlivě a bez násilí.

Péče a výživa

Péče

Přestože je srst na některých místech delší, tak není na péči nijak náročná. Stačí ji dvakrát týdně pročesat. Pokud se pes někde ušpiní, tak se nevyhnete koupeli, ale časté šamponování není nutné. Pokud plánujete účast na výstavě, tak si nechte s úpravou poradit od chovatele.

K základní péči patří kontrola uší a jejich vyčištění v případě potřeby. Zapomínat byste neměli ani na oči a pravidelné otírání ospalek. Další kapitolou je dutina ústní, i když větší plemena tolik netrpí na tvorbu zubního kamene, není od věci podávat doplňky stravy, které proti němu působí, nebo zuby zároveň i mechanicky čistit.

Poslední na řadě jsou drápy, ty se musí zkracovat, aby nepřerůstaly. Budete na to potřebovat speciální kleštičky. V případě, že pes chodí po tvrdém povrchu, tak si drápy může obrousit a jejich zkracování není třeba, ale vždy je kontrolujte a zvykejte na manipulaci s nimi již od štěněte.

Výživa

Krmení byste měli věnovat dostatek pozornosti, aby byl váš pes zdravý a prospíval po všech stránkách. Můžete podávat granule, které patří mezi kompletní krmiva a pes v nich má všechno, nebo barfovat a připravovat si jednotlivé krmné dávky sami.

U granulí je důležité pečlivě si vybrat ty správné, poznáte je podle složení. Měly by obsahovat dostatek masa a málo obilovin nebo být zcela bez nich. Pro bretaňského ohaře vybírejte granule pro velká plemena a nezapomeňte přihlédnout k věku. Štěněcí granule můžete podávat zhruba do 1,5 až 2 let věku, pak je vhodné přejít na dospělácké.

Barfování není jen tak, psa krmíte syrovým masem, kostmi, přílohami a doplňky. Jídelníček sestavujete sami, a proto je důležité si vše nejdříve nastudovat, abyste psovi dopřáli všechno, co potřebuje. Při velikosti bretaňáka budete také potřebovat dostatek místa v mrazáku, abyste si jednotlivé porce mohli připravit dopředu.

Zdraví a chov

Zdraví

Bretaňský ohař je zdravé plemeno, které není zatíženo nemocemi. Objevit se může dysplazie kyčelního kloubu, která se sleduje při uchovnění, takže pokud budete vybírat štěně po zdravých rodičích, mělo by to být v pořádku, ale genetika je mocná a někdy se problémy mohou objevit napříč generacemi.

Zvýšenou pozornost byste měli věnovat uším, protože jsou náchylné na zánět zvukovodu. Snadno se mohou zapařit a v takovém prostředí se daří bakteriím.

Podmínky uchovnění

Chov v České republice zaštiťuje Klub bretaňských ohařů. Pokud máte chovatelské ambice, tak to zohledněte již při výběru štěňátka. Nemělo by mít žádné hrubé vady proti standardu a mělo by se jednat o štěně s předpoklady pro chov a výstavy, nikoliv na mazlíčka.

Podmínky stanové klubem jsou následující. Je povinná účast na výstavě pořádané klubem v minimálním věku 12 měsíců. Pes si může odnést nejhůře známku Velmi dobrý a fenka Dobrá. V posudku musí být uvedena kohoutková výška, skus, chrup, zbarvení a barva oka.

K uchovnění je nutné absolvovat vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu. Rentgeny se provádějí nejdříve od věku 12 měsíců. Na posouzení se zasílají ke klubem schválenému veterináři. Pří výsledku 0–2 (A–C) mohou být jedinci použiti v chovu bez omezení. Při stupni 3 (C) mohou být spojeni pouze s partnerem, který má stupeň 0 (A). Pokud má pes stupeň 4 (D) je z chovu vyloučen.

Vzhledem k tomu, že bretaňský ohař je lovecké plemeno, tak se musí ještě zúčastnit loveckých zkoušek. Máte dvě možnosti, buď můžete splnit limitní známky podle zkušebních řádů pro zkoušky ČMMJ pro disciplíny: nos a vystavování (4), hledání, klid po výstřelu a poslušnost (3) a postupování (2). Nebo můžete absolvovat některou ze zkoušek FT, TAN či Memoriál J Luxe.

U bretaňských ohařů je možné zařazení do výběrového chovu – pes i fena se do něj mohou dostat, pokud mají DKK maximálně 1 (B), z výstavy mají nejhůře známku Velmi dobrá a  zároveň mají CACIT či CACT (i res.), nebo byli oceněni na více akcích typu FT (FT-GT). Pak se stávají výběrovým psem a fenou, při jejich spojení se jedná o výběrový chov.

Každá uchovněná fena může mít nejvýše jeden vrh v kalendářním roce a její chovnost je ukončená 8. rokem věku. U psů není horní hranice stanovena.

Historie a původ plemene

Jak už název plemene napovídá, bretaňský ohař pochází z Francie, a to konkrétně z Bretaně. První zmínky o dlouhosrstých ohařích pocházejí již ze 17. století, ale k ústálení typu došlo až během 19. století. Do jeho krve byli přikříženi angličtí setři a kontinentální španělé.

K prvnímu sepsání standardu došlo v roce 1907 a schválen byl o rok později. V dnešní době je to na území Francie velice hojně rozšířené plemeno.

Do tehdejšího Československa se bretaňský ohař dostal kolem poloviny 20. století a dovezen byl z Jugoslávie. I přes skvělou povahu a pracovitost není ani v dnešní době plemeno v České republice příliš rozšířené, ale jeho obliba stále vzrůstá.

Vzhled a variety

Oficiální standard

Celkový vzhled Jedná se o nejmenšího ohaře brakoidního typu, který má krátký ocas nebo je zcela bez něj. Stavba těla je harmonická, kostra je solidní, ale nepůsobí těžkopádným dojmem. Celkově je kompaktní a silný, ale není lymfatický a zůstává elegantní. Je to temperamentní pes s živým a inteligentním pohledem. Jedná se o typ tzv. "malého coba" (cob je typické bretaňské koňské plemeno), jehož zavalitost byla vždy brána jako typický znak.
Důležité proporce Mozkovna je vzhledem k nosnímu hřbetu v poměru 3 : 2. Hlava je celká tak akorát v celkém poměru k tělu. Výška hrudníku je menší než polovina kohoutkové výšky. Formát je kvadratický, tzn. že délka těla od špičky hrudní kosti až po sedací hrbol je stejná jako kohoutková výška.
Výška Ideální kohoutková výška psi: 48–51 cm tolerance: +1 cm, -1 cm; fenky: 47–50 cm tolerance: +1 cm, -1 cm
Pozn. k výšce Ideální výška je: pro psy  49–50 cm a pro feny 48–49 cm.
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem stanovena.
Srst Jemná srst je rovná, nebo lehce zvlněná a nesmí být hedvábná, ani kudrnatá. Krátká srst je na hlavě a přední straně končetin. Delší srst tvoří praporce na zadní straně končetin, u předních končetin se postupně zkracují až k nadprstnímu kloubu a u zadních do půli stehen a níže.
Zbarvení Je možné bílé a oranžové, bílé a černé, bílé a hnědé (kaštanové). Barevné plotny jsou umístěny nerovnoměrně. Pokud se jedná o bělouše, pak je bílá barva promíchaná s barevnými chlupy či stříkáním, a to hlavně na čenichu a končetinách. V případě strakoše je bílá čistá, bez příměsi. Pokud je jedinec tříbarevný, pak je pálení v oranžovém nebo tmavším odstínu a je umístěno na nosu, pyscích, nad očima, na končetinách, hrudi a pod ocasem. U všech barevných rázů je přípustná lysina na hlavě. Nepřipouští se jednobarevný pes.
Kůže Přiléhavá, jemná a dobře pigmentovaná. Jedná se o dobře cizelovaný reliéf, kůže na ní je těsně přiléhající. Při pohledu zepředu i z profilu jsou její formy mírně zaoblené. Při pohledu shora jsou boční osy sbíhavé. Kranio-faciální osy jsou paralelní. Šířka (v oblasti jařmových oblouků) je menší než délka mozkovny. Týlní hrbol a jařmové kosti jsou středně výrazné.
Nadočnicové oblouky Nevystupují, ale tvoří lehce zaoblenou linii.
Čelová rýha Málo výrazná.
Stop Mírně vyznačený.
Tlama Nos je široký a nozdry dobře otevřené. Nosní houba je vlhká a pigmentovaná v souladu s celkovým zbarvením, stejně jako pysky a oční víčka. Nosní hřbet je středně dlouhý a jeho boční osy jsou téměř paralelní.
Pysky Dobře přiléhající, suché a nejsou převislé. Horní pysk lehce překrývá ten spodní, okraj přiléhá až ke koutku, který je uzavřený a málo zřetelný. Pysky jsou dobře pigmentované.
Čelisti, zuby Skus je nůžkový, zuby jsou kompletní, zdravé a dobře postavené.
Líce Kůže na nich je těsně přiléhající, jsou málo vyplněné.
Oči Uložené mírně šikmo, jsou lehce oválné, nevystupující. Mají inteligentní, přátelský a milý výraz. Společně s vysokým a pohyblivým zavěšením uší vzniká typický bretaňský výraz.
Víčka Jemná a dobře přiléhající. Dobře pigmentovaná, jejich barva ladí s celkovým zbarvením.
Uši Zavěšené vysoko, mají trojúhelnikový tvar a jsou širší než delší (neseny směrem dopředu, konec boltce sahá ke stopu). Hlavně v horní části jsou pokryty zvlněnou srstí, na jejich konci najdeme hladkou srst. Při zvýšené pozornosti jsou velmi pohyblivé. Svalnatý, lehce klenutý a středně dlouhý. Má tvar komolého kužele. Není slabý. Dobře nasazený a netvoří se na něm lalok.
Horní linie Krátká, tvořená hřbetem a bedry.
Kohoutek Pohyblivý a není příliš výrazný, ale ne nezřetelný.
Hřbet Pevný, krátký a směrem k bedrům mírně spadající.
Bedra Svalnatá, široká a krátká.
Záď Dobře osvalená, široká a velmi lehce skloněná.
Hrudní koš Hrudník je hluboký, dosahuje až k loktům. Je široký. Žebra jsou dostatečně klenutá, ale hrudník není cylindrický. Sternální kost je široká a směrem k zádi se zvedá. Poslední žebra jsou pružná a dlouhá.
Břicho a slabiny Břicho je mírně vtažené. Slabiny nejsou tučné ani volné. Rovné se silnou a pružnou kostrou.
Plece Lopatky jsou značně pohyblivé a poměrně dlouhé (jejich délka dosahuje 30 % kohoutkové výšky). Dobře přiléhají a jsou osvalené. Jejich sklon odpovídá základnímu pohybu – cvalu. S horizontální přímkou svírají úhel 55–60 stupňů. Přečnívající vrcholky lopatek jsou vysoké asi 5 cm.
Rameno Široké, silné a výrazně osvalené. O něco delší než lopatky. S lopatkou svírá úhel mezi 115 až 120 stupni.
Předloktí Přední nohy jsou svalnaté se správnou soustavou nervů. Jsou delší než ramenní kosti. Jejich postavení se blíží vertikální přímce.
Přední nadprstí Silné, ale dostatečně pružné. Mírně šikmé, s vertikální přímkou svírá úhel 10–15 stupňů.
Tlapy hrudních končetin Téměř kulaté se sevřenými prsty, pevnými polštářky a krátkými drápy. Zezadu jsou rovnoběžné.
Holeně Lýtka jsou delší než stehna, suchá a také s dobře modelovaným svalstvem. Nahoře jsou široká a směrem k hleznu se zužují. Kost stehenní a lýtková svírají úhel skoro 130 stupňů.
Stehna Široká a mohutně osvalená. Svalstvo je dobře modelované. S horizontální přímkou svírá stehenní kost úhel 70–75 stupňů.
Nárt Silné, při pohledu z boku je postavené téměř vertikálně.
Hlezno Suché s viditelnými šlachami.
Tlapy pánevní Delší než přední, jinak jsou stejné. Ruchy jsou razantní, lehké, živé a snadné. Končetiny se pohybují v ose, nevykazují vertikální ocsilaci, ani se nijak nestáčejí. Hřbetní linie je při pohybu pevná. Hlavním pohybem je cval, skoky jsou středně dlouhé a zadní končetiny nepředšlapují ty přední (tzv. sebraný cval). Nasazený vysoko a nošený horizontálně nebo mírně svěšený. Při zvýšené pozornosti je pohyblivý. Toto plemeno může být bezocasé nebo s přirozeně krátkým ocasem. Pokud je ocas zkrácený, jeho ideální délka je 3–6 cm a nesmí být delší než 10 cm.

Možná záměna

Malý münsterlandský ohař Malý münsterlandský ohař Obě plemena patří do sedmé skupiny FCI k ohařům, akorát bretaňský je ohař kontinentální dlouhosrstý a münsterlandský je v sekci stavěcích psů kontinentálních a dlouhosrstých. Psi měří 54 cm a feny 52 cm, takže velikost s bretaňákem je téměř totožná. Hlavním rozeznávacím znakem je ocas – bretaňský ohař se může narodit s přirozeně krátkým ocasem, nebo bezocasý. Münsterlandský ohař má středně dlouhý ocas pokrytý dlouhou srstí.
Anglický špringršpaněl Anglický špringršpaněl Špringršpaněl patří do osmé skupiny FCI k přinašečům zvěře, slídičům a vodním psům. Od bretaňáka se dá odlišit vzhledově, má dlouhé uši ve tvaru křídel, které jsou pokryty dlouhou srstí. Má také typický výraz španěla. Výška je opět téměř totožná, a to 51 cm.

Chovatelské stanice s tímto plemenem

Přehled stanic chovajících toto plemeno připravujeme.

Štěňata a inzeráty plemene

Aktuální nabídku štěňat tohoto plemene připravujeme.

Fotogalerie

Fotogalerii tohoto plemene připravujeme.