Alle Rassen

Grosser Schweizer Sennenhund

FCI-Gruppe 2 — Pinscher und Schnauzer, Molosser und Schweizer Sennenhunde Standard Nr. 58 Riesig
Klicken Sie auf die Sterne und bewerten Sie, wie gut Ihnen diese Rasse gefällt. Wir zeigen den Durchschnitt aller Besucherstimmen.
Grosser Schweizer Sennenhund

Überblick

Výška v kohoutku psi: 68,5 cm, fenky: 64 cm
Délka života 11 - 12 roků
Země původu Švýcarsko
Vznik plemene Středověk
Původní využití Hlídač, honácky i pastvecký pes

Wie ist der Grosser Schweizer Sennenhund?

Pes vhodný

Pro začátečníky Pes vhodný pro začátečníky Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. Toto plemeno je vhodné ty, kteří už mají alespoň základní zkušenost s výchovou psa.
Do bytu Pes vhodný do bytu Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí. Plemeno se příliš nehodí pro držení v bytě, šťastnější bude v rodinném domě se zahradou.
Pro pobyt venku Pes vhodný na zahradu Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi. Tento pes může pobývat venku a bydlet v kotci, ale v případě potřeby počítejte s tím, že jej vezmete domů.
Pro alergiky Pes vhodný pro alergiky Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích. Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.
Pro seniory Pes vhodný pro seniory Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. Toto plemeno není vhodné pro seniory.
K dětem Pes vhodný k dětem Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.
K jiným psům Pes vhodný k jiným psům Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene. Tento pes se příliš k ostatním psů nehodí.
Ke kočkám Pes vhodný ke kočkám Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu. Toto plemeno není ke kočkám příliš vhodné.
Na psí sporty Pes vhodný na psí sporty Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. Toto plemeno se pro psí sporty příliš nehodí, budete mu muset vymyslet jinou aktivitu.
Na dlouhé tratě Pes vhodný na dlouhé tratě Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní. Toto plemeno se hodí i na delší trati, stačí zjistit, jaká disciplína bude jeho oblíbenou.

Přizpůsobivost

Snáší samotu Jak pes snáší samotu Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově. Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.
Chladné počasí Jak pes snáší chladné počasí Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci. Toto plemeno nemá s chladným počasím problém, může pobývat venku.
Teplé počasí Jak pes snáší teplé počasí Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu. Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.
Citlivost Jak je pes citlivý Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost

Učenlivost Jak je pes učenlivý Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely. Tento pes se učí dobře.
Inteligence Jak hodně je pes inteligentní Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. Tento pes je chytrý, ale ne vždy pochopí věci tak, jak byste si představovali.
Žvýkací pud Jak hodně pes rád kouše věci Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa. Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.
Lovecký pud Jak má pes silný lovecký pud Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou. Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.
Štěkání a vytí Jak hodně pes štěká Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.
Energie Jak je pes energický Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu. Toto plemeno má dostatek energie na mnoho aktivit, ale rádo vám pak bude dělat společníka na gauči.
Hravost Jak je pes hravý Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí. Tento pes má rád jen určité hry, pokud zjistíte, které to jsou, tak si jej získáte.
Hlídač Jaký je pes hlídač Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk. Toto plemeno může být dobrým hlídačem.
Potřeba cvičit Jak hodně potřebuje pes cvičit Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat. U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče

Línání Jak hodně pes líná Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem. Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.
Slintání Jak hodně pes slintá Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. Tento pes slintá hodně.
Snadná péče Jak snadno se o plemeno pečuje Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. Péče o toto plemeno je snadná.
Zdraví Jak je pes zdravý S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů. U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.
Sklon k obezitě Jak je pes náchylný k obezitě Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci. Tento pes může trpět obezitou, a proto dbejte na kvalitní stravu.

Ostatní

Popularita Jak je pes oblíbený Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví. Toto plemeno je poměrně oblíbené, ale ne každý jej na první pohled pozná.

Wissenswertes

  • Švýcarsko se rádo drží tradic, ale naštěstí nechal tehdy v roce 1909 navzdory zvykům a tradici rozhodčí předvést mezi dlouhosrstými švýcary i toho krátkosrstého. A díky tomu bylo potrvzené nové plemeno, a to velký švýcarský salašnický pes a přitom moc nechybělo a mohl upadnout v zapomnění. V dnešní době jeho obliba stoupá a v zemi původu dokonce každý rok pořádají netradiční závody. V Emmentalu se koná soutěž v tahání vozíků, což byla jedna z typických původních činností švýcarských psů. V USA tuto činnost trochu povýšili, a dokonce se tam pořádají soutěže v tahání těžkých nákladů.

Wesen und Aktivität

Wesen

Hlavním posláním tohoto plemene v minulosti bylo hlídání stád, proto je i v dnešní době skvělým hlídačem, ale svou rodinu miluje a je jí velmi oddaný. Můžete se s ním cítit bezpečně kdekoliv, nedovolí, aby vás někdo ohrozil. Má velmi rád děti, takže se dá říct, že se skvělé hodí jako rodinný pes. Vzhledem k jeho velikosti je nutné, abyste jej s menšími dětmi měli pod dohledem, může jim nechtěně ublížit.

Lovecký instinkt nemá vyvinutý, takže jsou v jeho přítomnosti v bezpěčí i jiná zvířata, ale vždy je lepší, pokud je s nimi ve styku již od štěnětě, aby věděl, že to jsou jeho kamarádi. Na ostatní psy může být ostřejší, ale opět platí, že pokud jej budete dobře socializovat a na procházkách se s nimi setkávat, měl by to zvládat bez problémů. Vzhledem k tomu, že je to skvělý hlídač, tak cizí lidi v lásce nemá, a proto je potřeba rozlišit zvanou návštěvu od nezvané.

Je to velmi inteligentní pes, který se dobře učí, takže jeho výcvik není složitý. Přestože má velmi rád děti, spíše je nebude poslouchat, autoritou musí být nějaký dospělý člen rodiny. I přes svou velikost je poměrně citlivý, a proto při výchově i výcviku musíte postupovat jemně bez hrubosti, ale s důrazem.

Bewegung und Aktivität

Švýcar potřebuje dostatek pohybu, ale přizpůsobí se své rodině. Vždy byl zvyklý pracovat a to mu zůstalo, rád chodí třeba na vycházky s koňmi. Krátká procházka jen na vyvenčení by měla být nouzovka a také nepočítejte s tím, že ho jen pustíte na zahradu a on se vyběhá, sám si lehne a bude čekat, dokud se mu nebudete věnovat.

Hodí se pro záchranařinu, poslušnost, ale můžete vyzkoušet i agility nebo dog dancing. Je to velmi učenlivé plemeno, které práce s páníčkem velmi baví a pokud vám udělá radost, tak bude velmi šťastný.

Na procházkách jej můžete v parku pustit na volno, nemá vyvinutý lovecký pud, ale rozhodně byste nejdříve měli mít nacvičené přivolání, abyste věděli, že mu můžete věřit.

Bedürfnisse und Ansprüche

Velký švýcar je velmi odolný a může bez problémů celoročně pobývat venku. Jeho srst jej proti vnějším vlivům ochrání, ale vzhledem k jeho potřebě pozornosti a pobytu s rodinou, není vhodné, aby pobýval sám v kotci. Potřebuje být ve středu dění, ale nebude vás otravovat, stačí mu, když si bude moc lehnout poblíž. Nehodí se do bytu, ideální je pro něj dům se zahradou, které bude pánem.

Jedná se o pracovní plemeno, takže potřebuje nějaké vytížení. Ideální je vyrazit s ním třeba běhat, ale není to žádný vytrvalec, takže se celkem rychle unaví, ovšem do lesa je to ideální společník. Rozhodně je nutné mu vymyslet nějaké zaměstnání, ale zabrousit můžete i do různých kynologických aktivit.

Švýcar potřebuje důsledného, ale citlivého pána, který bude vědět, jak na něj. Socializace musí probíhat od útlého věku a je potřeba ho seznámit s veškerými vjemy, s nimiž by později mohl přijít do styku.

Pflege und Ernährung

Pflege

Velký švýcarský salašnický pes nevyžaduje zvláštní péči o srst. Má ale hustou podsadu, a proto počítejte s tím, že dvakrát do roka bude pořádně línat. V tomto období je vhodné vyčesávat srst každý den, jinak stačí tak jednou týdně. Nějaké koupele nejsou třeba, ale v létě můžete švýcara vzít do rybníka, rád si s vámi zaplave.

Drápy se obvykle zastřihovat nemusí, protože dochází k jejich samovolnému obroušení,  až na pátý drápek na předních packách, který není ve styku se zemí a musí se zkracovat, jinak by mohl nepříjemně zarůstat.

Dále byste měli jednou za čas kontrolovat čistotu převislých uší, může se v nich nahromadit špína, v létě se mohou zapařit a zánět je na světě. V případě potřeby můžete uši vyčistit speciálními prostředky, nebo navštívit veterinárního lékaře. Pozornost byste měli věnovat i chrupu, i když velká plemena příliš na zubní kámen netrpí. Jako prevenci můžete podávat doplňky stravy jako je např. mořská řasa kelpa.

Ernährung

Krmení je velmi důležitá kapitola, protože když budete psovi podávat kvalitní stravu, může to výrazně zlepšit jeho kondici i prodloužit život. Krmit můžete granulemi nebo tzv. přirozenou stravou (BARF).

Krmení granulemi je jednodušší možnost. Jedná se o kompletní krmivo, což znamená, že váš pes dostane vše, co potřebuje v denní krmné dávce. Je důležité se na výběr granulí zaměřit, aby granule byly kvalitní. Ty poznáte tak, že na prvním místě ve složení budou mít maso a neměly by obsahovat velké množství obilovin. Pro VSP vybírejte granule pro velká plemena a dále se orientujte podle věku. Do 2 let můžete podávat štěněčí nebo juniorské granule, až potom přejít na dospělácké.

Chcete mít přehled o tom, co váš pes sní? Pak můžete krmit barfem, ale není to jen tak a než začnete, je potřeba si o tom něco načíst. Musíte svému psovi sestavit vyváženou krmnou dávku, aby dostal vše potřebné. Maso i přílohy seženete ve specializovaných prodejnách. V praxi to funguje tak, že si připravíte krmné dávky na několik dní dopředu do mrazáku a pak jen podáváte. Kromě znalostí budete potřebovat i dostatek místa v mrazáku, protože švýcar toho dost sní.

Švýcar je velké plemeno a jeho klouby dostávají zejména v období růstu zabrat, proto doporučujeme podávat kloubní výživu. Můžete v tom pokračovat i preventivně v dospělosti.

Gesundheit und Zucht

Gesundheit

Průměrný věk: 12 let

Každé plemeno si s sebou nese nějaká genetická onemocnění, které se dál předávají, a proto se jedinci přijímaní do chovu na tyto nemoci testují, aby štěňata byla co nejvíce zdravá. U VSP stejně jako u jiných velkých plemen se jedná kloubní problémy.

Vyšetřuje se dysplazie loketních i kyčelních kloubů, a to prostřednictvím rentgenů, které pak hodnotí odborník. Vyšetření je možné podstoupit od 15 měsíců věku a aby byl pes nebo fena uchovněni, tak může být výsledek maximálně C (DKK) či 2 (DLK).

Dalším onemocnění, které postihuje pohybový aparát je osteochondróza ramene, při které dochází k zesíléní chrupavky a následnému narušení spojení s kostí, a také k prokrvení, což může vést k nekrotizaci. Takto odumřelá chrupavka se může oddělit a nadělat v kloubu neplechu. Proto nejsou do chovu přijímáni jedinci, kteří mají vyšetření na OCD pozitivní.

Zuchtzulassungsbedingungen

Jestliže chcete svého švýcara uchovnit, tak musíte splnit podmínky stanovené klubem. Již při výběru štěněte byste to měli zohlednit a vybrat si takového jedince, který má předpoklady pro chov i výstavy. Zde je ale nutné podotknout, že ani z takového štěňátka nemusí vyrůst špičkový jedinec, v dospělosti vám mohou špatně vyjít rentgeny kyčlí a nic s tím neuděláte.

K uchovnění se musíte zúčastnit bonitace, což je chovatelská akce podobná výstavě, kde je pes posouzen odbornou komisí a je hodnocen jako chovný, chovný s omezením, nechovný a nebo může být bonitace nedokončena či odložena. Je možné se jí zúčastnit od 18 měsíců věku.

K bonitaci dokládáte účast alespoň na dvou výstavách, z nichž alespoň jedna musí být klubová, ta druhá může být mezinárodní, národní, speciální nebo také klubová. Předvádět musíte ve třídě mladých.

K bonitaci se dále dokládají výsledky požadovaných zdravotních vyšetření. U VSP je to dysplazie kyčelních i loketních kloubů (DKK a DLK) a dále osteochondróza ramenních kloubů (OCD). Rentgeny na dysplazie se mohou provádět po 15. měsíci věku. Jedinci, kteří mají výsledek horší než C, se do chovu nezařazují. U OCD nesmí být do chovu přijata zvířata s výsledkem pozitvní. Vyhodnocování výsledků provádí klubem pověření veterinární lékaři.

Dále je nutné nechat psovi vyhotovit DNA profil, což se provádí na základě bukálního stěru.

Chovný pes může mít maximálně 7 úspěšných krytí za období jednoho roku. Jeho chovnost není omezená věkem. Fena je chovná pouze do 8 let věku. Další krytí může proběhnout 7 měsíců (210 dní) od posledního porodu.

Geschichte und Herkunft der Rasse

Přesný původ tohoto plemene není znám, ale víme že psi podobného typu byli ve Švýcarsku chováni již velmi dávno v období středověku. Bydleli na statcích a pomáhali sedlákům, byli to skvělí hlídači, strážili stáda a také tahali vozíky či sáně s nákladem. Už tehdy měli nejčastěji krátkou trikolorní srst. Říkalo se jim řezničtí psi a v 18. a 19. století byli velmi rozšíření a oblíbení.

Historie velkého švýcara, tak jak ho známe dnes, se začala psát ve 20. století. V roce 1908 se v Laganthalu konala výstava psů, kde byl předveden také tento řeznický pes, a to ve třídě dlouhosrstých psů. Rozhodčí mu věnoval zvláštní pozornost a přiřadil ho právě k řeznickým psům. Přes všechna očekávání vyhrál tento pes první cenu a byl pojmenován jako velký švýcarský salašnický pes.

Díky tomu se daly věci do pohybu a v roce 1909 došlo k uznání plemene švýcarskou kynologickou společností a o tři roky později byl založen chovatelský klub pro velké švýcary. I přes snahy chovatelů se stále jednalo o poměrně málopočetné plemeno, ale to se podařilo postupem času zvrátit. V roce 1939 došlo k jeho uznání Mezinárodní kynologickou federací a byl zařazen do druhé skupiny FCI k pinčům, kníračům, molossoidním a švýcarským honáckým psům.

V padesátých letech došlo ke stabilizování chovatelské základny a začalo být ročně zapisováno přes 100 štěňat. Postupně se velký švýcar rozšířil i do dalších evropských zemí a dnes ho najdeme již i ve Spojených státech amerických.

Aussehen und Varietäten

Offizieller Standard

Celkový vzhled Statný pes s dobrým osvalením a silnými kostmi s trikolorním zbarvením. Pohlavní výraz psů i fen se velmi liší. I přes velikost je vytrvalý a dobře pohyblivý.
Důležité proporce Délka trupu od vrcholu ramene až po sedací hrbol je vzhledem ke kohoutkové výšce v poměru 10 : 9. Hloubka hrudníku je vzhledem ke kohoutkové výšce v poměru 1 : 2. Délka mozkovny vzhledem k délce tlamy je v poměru 1 : 1. Šířka lebky vzhledem k šířce tlamy je 2 : 1.
Výška Ideální kohoutková výška psi: 68,5 cm tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm; fenky: 64 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není stadardem definována.
Srst Je patrová s hustou podsadou, která je zbarvená tmavě šedě až černě, krycí srst je také hustá a středně dlouhá. Krátká krycí se toleruje v případě zachované podsady.
Zbarvení Pro toto plemeno je typické trikolorní zbarvení. Základní černá barva má pravidelné červenohnědé pálení a bílé znaky. Červenohnědou najdeme mezi černou a bílými znaky na lících, nad očima, na vnitřní straně uší, po stranách hrudníku, na všech tlapkách a na spodní straně ocasu. Bílé znaky jsou na hlavě (lysinka a tlama), nepřerušeně na hrdle a hrudi, tlapkách a špičce ocasu. Mezi lysinkou a červenohnědými znaky nad očima je černý proužek. Toleruje se bílá skvrna na šíji nebo bílý obojek. Je silná, ale není těžká, v souladu s trupem.
Lebka Široká a plochá, střední rýha začíná na náběhu čela a směrem nahoru se postupně ztrácí.
Stop Málo výrazný.
Tlama Nosní houba je černě pigmentovaná. Tlama je silná, delší než hlubší. Z profilu ani shora není špičatá. Nosní hřbet je rovný, nemá střední rýhu.
Pysky Nejsou převislé, jsou málo vyvinuté, přiléhající a černě pigmentované.
Čelisti, zuby Čelisti jsou silné, skus je nůžkový. Chrup by měl být úplný, toleruje se absence 2 zubů, a to konkrétně prvních třenových P1 nebo druhých třenových P2. Pozornost se nevěnuje chybějícím molárům M3.
Oči Středně velké oči mandlového tvaru nejsou hluboko posazené ani vystupující. Mají barvu lískového oříšku až kaštanově hnědou. Mají bystrý a přátelský výraz.
Víčka Přiléhají a jsou černě pigmentovaná.
Uši Středně velké uši trojúhelníkovitého tvaru jsou nasazené poměrně vysoko. V klidu přiléhají k hlavě, při vzbuzené pozornosti směřují dopředu. Jsou dobře osrstěné uvnitř i venku. Svalnatý až zavalitý, bez laloku. Je delší než je kohoutková výška.
Hřbet Silný, rovný a středně dlouhý.
Bedra Silně osvalená a široká.
Záď Široká a dlouhá. Klesá v měkkém zaoblení, není příliš vysoká ani sražená.
Hrudní koš Hruď je široká, silná a hluboká – dosahuje až k loktům. Hrudní koš má kulatě oválný průřez, není plochý ani sudovitý. Předhrudí je dobře vyvinuté.
Břicho a slabiny Jsou vtažené. Spíše široce postavené, při pohledu zepředu rovné a rovnoběžné.
Plece Silné a dlouhé lopatky jsou šikmo postavené, přiléhají a jsou dobře osvalené. S pažní kostí svírají nepříliš tupý úhel.
Předloktí Rovné a má silné kosti.
Přední nadprstí Pevné, při pohledu zepředu přímo navazuje na předloktí. Při pohledu z profilu je postaveno téměř svisle.
Tlapy hrudních končetin Silné, směřující rovně. Prsty jsou těsně navzájem přiléhající a klenuté. Drápy jsou silné. Nejsou postaveny příliš úzce, při pohledu zezadu jsou rovné.
Stehna Poměrně dlouhá, kýty jsou široké, silné a dobře osvalené.
Kolena Klouby jsou výrazně tupě zaúhlené. Bérce jsou poměrně dlouhé.
Paspárky Musí být odstraněné, výjimku tvoří země, kde je to zakázáno zákonem.
Hlezno Silné a dobře zaúhlené.
Tlapy pánevní Zadní nadprstí ani tlapy nejsou vbočené dovnitř ani vybočené ven. Tlapy jsou silné a směřují rovně. Prsty k sobě těsně přiléhají a jsou klenuté, drápy jsou silné. Pohyb je prostorný, stejnoměrný a plynulý. Pánevní končetiny mají dobrý posun. V běhu se při pohledu zepředu i zezadu pohybují končetiny v rovné linii. Harmonicky navazuje na záď, je poměrně těžký a dosahuje až k hleznu. V klidu visí volně dolů, ale při vzbuzené pozornosti a v pohybu je nesen výše a je lehce zahnutý nahoru. Nikdy není stočený ani nošený nad hřbetem.

Leicht zu verwechseln mit

Entlebuchský salašnický pes Entlebuchský pes je nejmenším představitelem skupiny švýcarských salašnických psů. Jeho kohoutková výška se pohybuje od 44 do 50 cm u psů a 42 až 48 cm u fen.Výškově je to tedy naprostý opak velkého švýcara, který je naopak největším zástupcem.
Appenzellský salašnický pes Appenzellský salašnický pes Appenzell je velikostně prostřední, jeho kohoutková výška dosahuje kolem 50 cm, velký švýcar se pohybuje od 60 do 72 cm. Ovšem laik tento velikostní rozdíl nemusí zaznamenat a může si je snadno splést, typ srsti i barva jsou totožné.
Bernský salašnický pes Bernský salašnický pes Výškově je berňák o pár centimentrů menší než velký švýcar, ale hlavním rozeznávacím znakem je odlišná srst. Bernský salašnický pes má jako jediný z této skupiny dlouhou a lesklou srst, která je hladká nebo lehce zvlněná. Naopak VSP má krátkou hustou srst s bohatou podsadou, zbarvení je u obou trikolorní.

Zuchtstätten mit dieser Rasse

Eine Übersicht der Zuchtstätten dieser Rasse ist in Vorbereitung.

Welpen und Anzeigen der Rasse

Das aktuelle Welpenangebot dieser Rasse ist in Vorbereitung.

Fotogalerie

Die Fotogalerie dieser Rasse ist in Vorbereitung.