Parson Russell Terrier
Überblick
Wie ist der Parson Russell Terrier?
Pes vhodný
Přizpůsobivost
Vycvičitelnost
Zdraví a péče
Ostatní
Wissenswertes
- Otec tohoto plemene, anglický reverend Jack Russell byl letitým chovatelem, který se celý život věnoval teriérům. Dokonce je jedním ze zakladatelů pověstného anglického Kennel klubu, který sdružuje chov psů ve Velké Británii a také každoročně pořádá světoznámou výstavu CRUFT’S.
Wesen und Aktivität
Wesen
Jedná se o veselé a aktivní plemeno vhodné pro páníčky, kteří ho dokáží dostatečně zaměstnat. Může vyrůstat i s dětmi, mívá s nimi dobrý vztah, dokonce se společně mohou věnovat i nějakému kynologickému sportu.
S ostatními zvířaty je to složitější. Na kočky si zvykne, ale jen za předpokladu, že s nimi bude vyrůstat od štěněte. Hlodavci jsou pro něj spíše kořistí. K cizím lidem se chová přátelsky, takže hlídač z něj nebude, i když hlučný být umí a nově příchozí vám vždy oznámí.
Výchova a výcvik nejsou složité, ale musí být důsledné. Parson je temperamentní, takže občas může mít problém vycházet se psy stejného pohlaví. Vhodné je využívat pozitivní motivaci.
Bewegung und Aktivität
Parson miluje pohyb a aby byl spokojený, tak mu ho musíte poskytnout. Nehodí se pro seniory, protože je u nich předpoklad, že nebudou dostatečně aktivní.
Je to lovecké temperametní plemeno a musí se pořádně proběhnout. Nestačí mu krátké procházky kolem baráku, ale potřebuje opravdové vyžití třeba ve formě různých kynologických disciplín. Skvěle se hodí pro agility, dog dancing, dog frisbee. Rád a rychle se učí, takže s povely nebude problém.
Může být skvělým společníkem na dlouhých túrách, ale pozor na jeho vyvinutý lovecký pud, aby vám neutekl za nějakým zvířetem. Hodí se také jako pes ke koním i na vyjížďky. Můžete s ním chodit i běhat nebo třeba na kolo.
Bedürfnisse und Ansprüche
Tento teriér potřebuje opravdu hodně pohybu a zaměstnání, jinak se bude nudit a pak se může zabavit sám např. ničením interiéru, hrabáním děr na zahradě a podobně.
Bydlet může v bytě, ale nejlépe mu bude v domku se zahradou, rozhodně si ale nemyslete, že ho pustíte proběhnout na zahradu a bude spokojený. Pokud máte i jiné domácí mazlíčky typu hlodavců, tak pozor, parson v nich uvidí kořist a nedopadne to dobře.
Pflege und Ernährung
Pflege
Parson může být hladkosrstý i hrubosrstý, a to určuje, jak o srst pečovat. Zatímco jedince s hladkou srstí stačí jenom pravidelně kartáčovat a v období línání intenzitu vyčesávání zvýšit, tak u hrubosrstých psů budete muset i trimovat – pokud sami nevíte jak, je vhodné navštívit salon pro psy. Případnou výstavní úpravu konzultujte s chovatelem.
Kromě srsti obnáší péče také zkracování drápků. Alespoň jednou měsíčně je kontrolujte a v případě potřeby zastřihněte speciálními nůžkami. Hlavně nezapomínejte na pátý dráp na předních packách, který se vůbec neobrušuje přirozeně.
Dále byste měli udržovat čisté oční okolí. V případě potřeby můžete na omytí použití borovou vodu nebo Opthal. Nepodceňujte ani péči o zuby, pokud budete preventivně bojovat proti zubnímu kameni, váš pejsek bude mít zoubky čisté jako perličky a v pozdějším věku nebude muset podstoupit čištění ultrazvukem v narkóze u veterinárního lékaře.
Ernährung
Parson je aktivní plemeno, které potřebuje dostatek energie pro své dovádění. Pokud budete krmit granulemi, měli byste kupovat ty pro malá plemena psů. Důležité je ještě přihlédnout k věku, granule se dělí pro štěňata, dospělé psy i seniory. Štěňata potřebují mnohem více energie a hlavně dostatek živin pro správný růst. Na dospělé granule můžete přejít od věku jednoho roku.
Granule vybírejte tak, aby měly adekvátní složení, tedy na prvním místě by rozhodně mělo být maso a až pak zastoupení ostatních složek. Kontroverzní jsou obiloviny, chybu rozhodně neuděláte s granulemi, které mají snížený obsah obilovin. Je možné, že při zvýšené aktivitě parsona budete muset sáhnou po granulích pro aktivní psy.
Nechcete krmit průmyslově vyráběnými granulemi? Pak můžete krmit přirozenou stravou (BARFem). Psovi sestavujete vyváženou krmou dávku vy sami ze syrového masa, zeleniny, příloh, syrových kostí a různých doplňků. Naž začnete takto krmit, je důležité si nastudovat vše potřebné, abyste pejskovi spíše neublížili.
Gesundheit und Zucht
Gesundheit
Parson je relativně zdravé plemeno, které se dožívá v průměru 14 let. Objevit se u něj mohou některé geneticky podmíněné nemoci, jejichž výskyt je však možné omezit a sledovat při vyšetření chovných jedinců, ale klubem není žádné vyšetření k uchovnění stanoveno jako povinné, jejich zhotovení je pouze na vůli chovatele.
Objevit se může luxace pately, tedy vykloubení čéšky, které je typické pro malá plemena psů. Veterinář je schopný pohmatem a manipulací s nožkami zjistit, jak to s koleny vypadá.
Další onemocnění již nesouvisí s pohybovým aparátem, ale jedná se o oční vady a případně o hluchotu, která je vázána na bílou barvu plemene. Testovat štěňata na hluchotu může nechat již chovatel, takže víte, jak na tom štěňátko je, než si ho odnesete do nového domova. Dále se mohou objevit oční vady, které nejčastěji vyústí ve slepotu. Patří tam primární luxace čočky či progresivní retinální atrofie.
Parsony může postihnout také nervové onemocnění ataxie, které nejříve způsobuje ztrátu rovnováhy a potíže s orientací, padání a na závěr ochrnutí. Díky DNA testům lze provádět vyšetření a zjistit, zda je jedinec přenašečem, poté by nemělo docházet ke spojení dvou přenašečů.
Zuchtzulassungsbedingungen
Plánujete v budoucnu svého pejska zapojit do chovu? Musíte to zohlednit již při výběru štěňátka – v první řadě je nutné, aby mělo průkaz původu FCI. Ve věku dvou měsíců, kdy opouští chovatele, také nesmí mít žádné závažné vady proti standardu, ale odchylky se mohou objevit až později při vývoji. Proto si pejska nikdy nekupujte primárně na chov, ale jako společníka.
Uchovnění je možné u jedinců, kteří jsou starší jednoho roku. Pro uchovnění musíte absolvovat klubovou nebo speciální výstavu, a to od 12 měsíců s výsledkem nejhůře velmi dobrý. Dále je nutné doložit kohoutkovou výšku, počet zubů a skus, toleruje se absence max. 2 zubů (nepočítá se M3). Při krytí pak musí být alespoň jeden z páru plnochrupý.
Při splnění všech podmínek stačí již jen klubu doložit veškerou dokumentaci a jedinec bude uchovněn. Žádná zdravotní vyšetření nejsou klubem požadována.
Aktivní využití v chovu je u psů i fen možné od ukončeného 14 měsíce věku, u psů není horní hranice stanovena, u fen je to 8. rok věku. V jednom kalendářním roce může mít fena jen jeden vrh, výjimku může povolit hlavní poradce chovu.
Geschichte und Herkunft der Rasse
Parsonovy kořeny sahají do počátku 19. století, kdy byli v Anglii hojně rozšíření lovečtí psi a hony jim přidávaly na oblibě. Byl vyšlechtěn z foxteriérů a dlouho trvalo než se od nich oddělil.
Za vyšlechtění parsona můžeme být vděční reverendovi Johnu (Jacku) Russellovi. Ten působil v oblasti Devonshire a pravidelně se účastnil lovů lišek. Jeho snahou tedy bylo vytvořit norníka, který bude vytrvalý a při honech bude stačit i větším honičům. Další jeho předností je, že lišky nezadáví v noře, ale vyžene je ven. Jejich chov započal v roce 1818, kdy si reverend pořídil první odpovídající fenu.
K uznání plemene došlo až relativně pozdě, a to v roce 1990. Na počátku 21. století došlo k rozdělení na jack russell teriéra a parson russell teriéra, první zmiňovaný je početnějším plemenem. Jack je krátkonohý teriér a parson se řadí k dlouhonohým.
Aussehen und Varietäten
Offizieller Standard
Leicht zu verwechseln mit
Jack Russell Teriér
Obě plemena po dlouhou dobu sdílela svou historii, k jejich rozdělení došlo později. I když laik je od sebe nerozezná, mají několik typických znaků, na které se můžeme zaměřit. Prvním rysem je výška, ideální kohoutková výška pro jacka je 25 až 30 cm, s tím že na každých 5 cm připadá 1 kg váhy. Parson je vyšší, psi mají 36 cm a fenky 33 cm. Na první pohled vypadá jack trochu delší – má kratší nohy a patří do podskupiny malých teriérů. Parson má delší nohy a řadí se již k velkým a středním teriérům, ale oba sdílí stejnou skupinu FCI, a to třetí – teriéry.
Foxteriér hladkosrstý
Hladkosrstý foxteriér má kohoutkovou výšku stanovenou na maximálně 39 cm u psů (feny pak mají přiměřeně méně. Má typicky zužující se hlavu, krk se naopak do ramen výrazně rozšiřuje. Ocas je vysoko nasazený a může být kupírovaný nebo přirozený. Srst je hladká a převládá bílé zbarvení s tříslovými či černými znaky. Parson má klínovitou hlavu a je to tak jedna z nejvýraznějších odlišností. Dále není parsonův krk tak dlouhý a kohoutek tolik výrazný.
Foxteriér drsnosrstý
Drsnosrstý foxteriér má shodný standard s hladkosrstým a liší jen typem srsti. Hlava se opět typicky zužuje, kdežto krk je široký a svalnatý. Výška v kohoutku nesmí být více jak 39 cm. Srst má hustou s tvrdou texturou, je dlouhá 2 až 4 cm. Na mordě vzniká vous. Pro parsona je typická klínovitá hlava a srst může mít také hrubou.
Zuchtstätten mit dieser Rasse
Eine Übersicht der Zuchtstätten dieser Rasse ist in Vorbereitung.
Welpen und Anzeigen der Rasse
Das aktuelle Welpenangebot dieser Rasse ist in Vorbereitung.
Fotogalerie
Die Fotogalerie dieser Rasse ist in Vorbereitung.